|
Pohranicnik | |
Blog - Pohranicni straz , statni hranice CSSR . březen 2009 únor 2009 leden 2009 prosinec 2008 listopad 2008 říjen 2008 září 2008 srpen 2008 červenec 2008 červen 2008 květen 2008 duben 2008 březen 2008 únor 2008 leden 2008 prosinec 2007 listopad 2007 říjen 2007 září 2007 srpen 2007 červenec 2007 červen 2007 květen 2007 duben 2007 březen 2007 únor 2007 leden 2007 prosinec 2006 listopad 2006 říjen 2006 září 2006 červenec 2006 červen 2006 
 Odkazy: Navštivte tyto WWW. |
14.02.2009
Trojmezí-tip na výlet. Turistický průvodce Trojmezím u Aše. Trojmezí nebo-li Dreiländereck.
Do roku 1989 hraniční pásmo, nyní – jak se říká – lidmi i bohem zapomenutý kus země s malebnými krajinnými scenériemi – to je západní kout České republiky za Aší. Pro toto místo, kde se stýkají hranice tří historických zemí – Čech, Bavorska a Saska – se užívá český i německý název (podle toho, z které jdete strany...), tedy Trojmezí nebo Dreiländereck. Leží na úplném konci Ašského výběžku a jak už to tak bývá v nepříliš frekventovaných místech, možnost dostat se tam veřejnou dopravou je spíše teoretická, proto bych doporučoval dopravu autem. Z Aše se vydáte po silnici č. 217 směrem do města Hranice, kde odbočíte vlevo na Trojmezí. V této malé vsi můžete parkovat prakticky kdekoli, nejlepší místo je však u zrušeného a opuštěného armádního objektu (při vjezdu do obce uvidíte vpravo nezaměnitelný vojenský plot; hned první odbočkou za ním se dejte doprava a parkovat můžete u vrat pohraniční roty).
Z Trojmezí je třeba vydat se pěšky, na kole nebo v zimě na běžkách: každá z těchto variant má zajisté své výhody a kouzlo. Chcete-li si odpočinout od všudypřítomných davů turistů, vydejte se právě tam. Budete mít dost velkou šanci, že tam budete docela sami. K nejzápadnějšímu bodu ČR pak vede červená turistická značka. Půjdete napřed po úzké asfaltce (auta sem nesmějí), poté lesní a polní cestou, celkem asi 4 kilometry. Zajímavá je silnička, kterou značka křižuje – je to tzv. signálka, jež za doby železné opony sloužila jako simulovaná státní hranice. Tu skutečnou státní hranici signálka kopíruje ve vzdálenosti 100 – 1000 metrů a v minulosti ji lemoval plot z ostnatého drátu a zoraný pás, aby nelegální překročení hranice bylo co možná nejtěžší, ne-li vyloučené. Ostatně to, že hranice se Západním Německem a Rakouskem bývaly střeženy hlavně směrem zevnitř ven, zní dnes možná absurdně, ale tehdy to byl prostě nezpochybnitelný fakt reality v ČSSR... Pamatujete? Možná proto, abychom tak docela nezapomněli, by bylo dobré, kdyby zde alespoň nějaké objekty připomínající železnou oponu zůstaly zachovány. Dnes již jejich pozůstatky najde jen ten, kdo ví, co vlastně hledá.
Na tomto relativně malém a prakticky neobydleném území je dost zajímavých věcí – např. zbytky starého hamru připomínaného již roku 1555. Dnes je z vodního díla vybudovaného pro zpracování zde dobývané železné rudy patrné jen máloco. Ani mlýn a pila postavené v roce 1716 se nedochovaly, zanikly po druhé světové válce. Zůstal zde jen náhon, mlýnský kámen a jímací štola s hrází. Sama krajina však je tím nejhezčím, co lze v Trojmezí vidět: louky a neporušené lesy, zvuky z bavorských statků, které jsou jen kousek od cesty a které byly ještě nedávno naprosto nedosažitelné, cesty, kde nepotkáte vůbec nikoho, a nakonec plácek s mapou, lavičkami a také – možná symbolicky – s legračními kadibudkami. Asi 200 metrů před stykem hranic míjí cesta skálu se štolou asi ze 16. století. Je to jediný zbytek důlního díla, v němž se dobývala železná ruda. Napravo od cesty pak nepřehlédněte kamenný smírčí kříž připomínající dnes již neznámou tragédii. Poblíž by zde měl být také hraniční kámen s označením I/1 z roku 1844.
Samotný bod, kde se stýkají tři historické hranice, je také zajímavý. Ještě nedávno se zde stýkaly hranice podstatně méně historické, o to více však střežené – tedy hranice ČSSR, SRN a NDR. V oněch divných letech bylo nemyslitelné sem prostě jen tak přijít. Protože tu dobu pamatuji, nějak jsem si nemohl pomoci – prostě jsem musel přeskočit potok Rokytnice a skočit do Německa. Hop – a zase zpátky. Pokud tam někde byli nějací pohraničníci, asi jim to bylo jedno... Na německé, přesněji řečeno bavorské, straně je další zajímavost – hrob německého vojáka s datem Juli 1945, tedy červenec (!) roku 1945. Opravdu zvláštní...
Pro návštěvu Trojmezí se hodí snad každá roční doba. Na jaře zoraná pole a čerstvá zeleň, v létě luční květy a oblaka, na podzim krásné barvy smíšeného lesa a v zimě neporušené sněhové pláně – za tím vším se sem můžete v příslušný čas vypravit. S sebou si vezměte klasické fotografické vybavení – nejlépe tedy zrcadlovku s výměnnými objektivy, z nichž užijete prakticky všechny, které vás jen napadnou. Protože cesta není ani moc dlouhá, ani moc náročná, můžete si vzít fotografickou plnou polní, tedy i stativ. Materiály asi jak kdy, podle počasí, zájmu i nálady, nelze říci, jestli je lepší fotografovat barevně nebo černobíle. V tom má výhodu digitální přístroj – můžete si vybrat až na místě. Kromě fotovýbavy také nezapomeňte na nějaké jídlo a pití – v obci Trojmezí, natož pak na cestě nepotkáte ani obchod, ani občerstvení, a tak můžete mít jen to, co si přinesete.
AUTOR: Milan Sýkora http://www.milansykora.net/ ZDROJ: http://www.paladix.cz/clanky/trojmezi.html
Trojmezí leží asi 2 km záp. od Hranic v sz. části Ašského výběžku. Osada vznikla asi v průběhu 16. století, v okolí se těžila železná ruda a existoval zde hamr. Ves byla typická nepravidelnou zástavbou bez návsi, kromě toho k ní patřilo několik menších osad a velké množství samot rozptýlených v okolí (např. na hraničním potoce Rokytnice bylo 6 mlýnů, dnes stojí pouze jeden na německé straně). Před válkou zde žilo téměř 1000 obyvatel. Po odsunu r. 1945 zůstala velká část domů prázdná, v 50. letech vzniklo těsně za vsí hraniční pásmo. Gottmannsgrün befindet sich etwa 2 Kilometer westlich von Rossbach. Die Siedlung entstand etwa im 16. Jahrhundert. In der Gegend wurden Erze gefördert, im Ort existierte ein Hammerwerk. Das Dorf selbst hatte keine Ortsmitte, schloss aber mehrere Ortsteile und Siedlungen ein. Am Bach Rochlitz befanden sich zum Beispiel 6 Mühlen, heute blieb nur eine auf deutscher Seite erhalten. Vor dem Krieg lebten im Ort etwa 1.000 Einwohner. Nach der Aussiedlung der Deutschen blieben über die Hälfte der Häuser leer. In den 50er Jahren wurden 90 % der Häuser wegen Einrichtung der Grenzzone abgerissen. Heute leben nur noch wenige Einwohner im Ort, die meisten Häuser dienen als Wochenendhäuser. Noch vorhanden sind die Kasernen des Grenzschutzes. Drei Kilometer westlich befindet sich die Grenze zur Deutschland. Am Grenzstein findet man noch die zugewachsenen Grundmauern der Mühle. AUTOR: Vladimír Minařík ZDROJ: http://www.zanikleobce.cz/
Trojmezí (německy: Gottmannsgrün) je vesnice v okrese Cheb, místní část města Hranice. V roce 2001 zde žilo 32 obyvatel. Geografie. Turistika. ZDROJ: http://cs.wikipedia.org/wiki/Trojmezí_(Hranice)
Komentáře
úsměvná vzpomínka (Hoření Miloš - Mail - WWW) Přidání komentáře... |
