PAŠERÁCKÝ LES. V PASTÍCH ČESKOSLOVENSKÉ TAJNÉ SLUŽBY.
Der Pascherwald. In den Fängen des tschechoslowaischen Geheimdienstes.
Vždycky jsem se domníval,že největší slátaninu pro důvěřivé obecenstvo na téma Pohraniční stráž,ochrana státní hranice ČSSR a zpravodajské služby, jsou schopni vytvořit pouze Američané ve své hollywoodské produkci. Ostatně,kdo viděl film ČTVRTÁ VÁLKA http://www.youtube.com/watch?v=fmgP-zQrlto&feature=related ,ví o čem mluvím :-)
No,abych byl upřímný,ještě větší hlouposti předkládají k uvěření odborníci u nás v Česku: jména pěvce J.Hutky, katolického inkvizitora A.Rázka či spisovatela L.Navary se staly legendárním pojmem pro polopravdy a tendenční lži.
Nedávno mě přišlo mailem ze dvou různých zdrojů upozornění na literární počinek jistého Sudeťáka,který vydal šestákový román s tématikou Zpravodajské služby Pohraniční stráže, StB,západoněmeckých tajných služeb a nejen jich. A celý obsah toho "románu" se odehrává zejména na Ašsku,v bývalé ČSSR a v protilehlém bavorském pohraničí,to vše zasazeno do realit 80-tých let (!). Dovoluji si Vám předložit obsah onoho románu,ať se také pobavíte. Neboť,jak se říkávalo v dobách reálného socialismu: "Po práci legraci" :-)
Nedávno zesnul v německém Medenbachu jistý Adolf Wolf. Nekrology měly co připomínat: agilní vysoký funkcionář Sudetoněmeckého landsmanšaftu (mj. prý v České republice podal šest trestních oznámení týkajících se poválečných „zločinů na Němcích“), právní expert na tzv. otázky vyhnanců a uprchlíků, před odchodem do výslužby šéf jednoho z tzv. vyrovnávacích úřadů (Ausgleichsamt) pro vyhnance a uprchlíky, a dokonce nositel vysokého státního vyznamenání – Spolkového záslužného kříže… Ale také publicista, pilný přispěvatel hlavně do sudetoněmeckého tisku a konečně autor knihy.
Jeho paperback s názvem PAŠERÁCKÝ LES. V PASTÍCH ČESKOSLOVENSKÉ TAJNÉ SLUŽBY (Der Pascherwald. In den Fängen des tschechoslowaischen Geheimdienstes) vyšel v roce 2008 a měl ambici státi se jakýmsi publicistickým zúčtováním nejen se zlopověstnou československou státní bezpečností, ale také s Pohraniční stráží a její zpravodajskou službou. Adolf Wolf byl totiž po celá desetiletí fascinován bavorsko-českou hranicí. Ta neviditelná, ale žhavá a vibrující linie ho přitahovala doslova jako rozžatá lampa noční hmyz, a pan Wolf tak strašně moc toužil „něco“ odhalit, usvědčit ty komunistické hrdlořezy a dát je svou knihou na doživotní pranýř. Inu – snažil se opravdu hodně! :-)
Takže zde je příběh Wolfova Franze Wölfela, rodáka z Podhradu u Aše a vedoucího „kolchozu“ tamtéž.
Píší se léta osmdesátá. Franz je po matce Němec, jeho otec byl Čech. Rodina disponuje jedním „temným tajemstvím“: aby mohl Franz studovat v Plzni „zemědělské vědy“ (autor knihy je s reáliemi vůbec na štíru, ale jeho chabá fantazie a tvrdošíjné úsilí o tendenční konstrukci za každou cenu mají jednoznačně navrch), přihlásí se při sčítání lidu k české národnosti. Odměnou mu je funkce „vedoucího kolchozu“ a propustka do „uzavřeného území“, neboť „kolchoz Podhrad měl pastviny u Nových Domů u Aše“ (pokud jsou mezi čtenáři této recenze znalci Ašska, asi se dobře baví).
Nicméně – Franz sledoval pilně západoněmeckou televizi a byl jí – v prvé řadě reklamami – natolik ovlivněn, že se rozhodl uprchnout v polovině 80. let přes „zelenou hranici“ do SRN! Nikoli snad využít svého pracovního pobytu v „uzavřeném území“, nebo – což by v jeho případě bylo nejjednodušší – odvolat se na svůj poloněmecký původ a legálně vysídlit.
Ne, autor Wolf potřebuje, aby Franz Wölfel prchal v dešti střel, záblesků světlic a za štěkotu psů! Tak se také stalo, ovšem ubohý Franz nakonec zdařile skončil v rukou německých pohraničních policistů. A hned tady, na služebně v bavorském Selbu, dostalo se mu poznání, jež v něm probudilo neskonalou vlnu nadšení a rozkoše: německý úředník – to je člověk, to je ráce, bože můj, s takovými lidmi se ještě nesetkal! A díkybohu za ně! Však bez nich by Franz, jak dále uvidíme, asi nepřežil…
Jsou přivoláni specialisté z německých tajných služeb. Franz je vyslýchán k poměrům v ČSSR, ke své vojenské službě, k zajištění hranice a dalším záležitostem. A tady spisovatel Wolf zjevně využívá informací, kterými jej v jeho úřadě krmili žadatelé o azyl, „aby to měli dobré“.
„Chyběly zemědělské stroje,“ líčí kupříkladu Franz dramaticky poměry ve svém „kolchozu“. „V blízkosti hranice museli pohraničníci sklízet obilí a seno, neboť zaměstnancům statku se nevěřilo...“
Následuje pobyt Franze Wölfela v uprchlickém táboře v Norimberku. A tady se podle mne dostáváme k tomu nejcennějšímu z jinak ubohoučké Wolfovy knihy. Autor totiž bravurně, ergo z vlastní bohaté praxe líčí, kterak a za jakých podmínek a argumentů probíhalo „uznávání“ uprchlíků z ČSSR, byli-li tito německých kořenů. Náročně a podrobně byl totiž zkoumán STATUT nebohého Wölfela, tedy zda splňuje podmínky pro německé občanství.
„Musím zjistit, zda jste německým státním příslušníkem nebo příslušníkem německého národa (deutscher Volkszugehöriger), a zda u vás existuje ´nátlak k vyhnání´ (Vertreibungsdruck) ve smyslu výroku Spolkového správního soudu,“ říká Wölfelovi jeho modla – německý úředník, a pokládá mu zásadní otázku: „Z jakého důvodu jste se při posledním sčítání lidu přihlásil k Čechům?“ (Wölfel komentuje: „Ztratil jsem hlas. Údajům při sčítání lidu jsem nepřikládal význam. Vzpomněl jsem si na slova své babičky: Jsme sudetští Němci! Češi nám vzali všechno, ale naše němectví nám vzít nemohou!“) Úředník pokračuje: „Při sčítání lidu jste se přihlásil k českému národu. Ovšem podle našeho práva to znamená odklon od německého národovectví (Volkstum). Výjimku lze akceptovat jen tehdy, pokud údaje uvedené při sčítání lidu byly sděleny pod nátlakem. Vy jste však mohl studovat, z čehož nelze uznat nátlak k vyhnání.“ A úředník (resp. pan Wolf, disponující příslušnými znalostmi a zkušenostmi) vysvětluje: „Jako nucený vysídlenec nebo vyhnanec může být uznán jen ten, kdo byl vyhnán. Vyhnanecká opatření vůči Němcům byla v Československu ukončena kolem roku 1948. Jako srovnatelné opatření platí dnes utlačování německého obyvatelstva v Československu, tedy vyhnanecký nátlak.“
Leč úředník má pro zkroušeného uprchlíka Wölfela i slova útěchy: „Mluvíte chebským dialektem. To je indicie toho, že jste německy formován…“
Franz Wölfel je prozatím uznán jen jako uprchlík a následuje další řízení ohledně přiznání mu statutu „německého vyhnance“. Jde v první řadě o to, zda mu může být přiznána „příslušnost k německému národu“.
Další úředník Wölfelovi v této souvislosti sděluje: „Vzhledem k tomu, že váš otec byl české národní příslušnosti, musí být přezkoumáno, kdo byl ve vaší rodině určující“ (sic!). Co že to znamená? „Aby vám byl udělen statut vyhnance, je nutné, aby vaše přiznání se k německému národu bylo věrohodné. (Ale ano, milý čtenáři, kniha stále pojednává o polovině 80. let minulého století!) Protože na počátku všeobecných vyhnaneckých opatření jste ještě nežil, je vaše přihlášení se k němectví odvozováno od vašeho děda a vaší matky. Vzhledem k vašemu českému otci je důležité, kdo byl určující při vaší výchově. Vzhledem k tomu, že mluvíte dobře německy a z dokumentů vyplývá, že rovněž vaše německá babička byla pro vás určující, hovoří mnohé pro vaše přihlášení se k němectví…“
Ale ještě není nic skončeno, problém národnosti udané při sčítání lidu stále není poražen! Naštěstí na konci tunelu už je světlo a poučený Franz při posledním vyšetřování jeho původu „mohl udat, že jeho děda byl členem Henleinovy strany, že ho vychovávala babička a matka a v rodině se mluvilo jen německy. Český otec proti tomu nic neměl, cítil se být při sudetských Němcích.“ „Měl jsem dobrou náladu, že už brzy budu moci být úplným Němcem,“ rozplývá se Franz.
A je tady spolkový občan Franz Wölfel, usadivší se kdesi v Hessensku a užívající si svého pracně potvrzeného němectví. Ale! Náhoda mu vžene do cesty Češku jménem Pavla Stránská, která se do západního Německa sice legálně vystěhovala (?), leč má fatální trauma. „Jsem zajatkyní, vydíranou StB,“ svěřuje se v intimních chvílích Franzovi. „Abych mohla vycestovat, podepsala jsem spolupráci s StB, jinak by mé rodiče nechali odvézt do blázince.“
Franz nelení a vše zatepla oznamuje svým známým milým úředníkům z německé tajné služby. Ti zasáhnou, síť komunistických agentů jest rozbita a českoslovenští diplomaté – špióni houfně prchají domů… Franz se rozhodl bojovat proti komunismu ještě více a ještě úspěšněji. A tady se objevuje další fenomén, kterému se autor Wolf snaží dostat na kobylku. Protivník je to nad jiné obávaný, ale i záhadný – československá Pohraniční stráž, zejména pak její zpravodajská služba, operující údajně v německém pohraničí.
A tak se Franz vydává ke státní hranici, a kam jinam, než proti Ašsku. V Selbu se mu od bavorských pohraničních policistů dostává výstrahy: nechť se vyhýbá nepřehledným místům u hranice, českoslovenští pohraniční zpravodajci jsou všude! Ne, nikoho sice ještě neodhalili, ale – to je přece nabíledni!
Tady se „díky“ svérázným myšlenkovým pochodům spisovatele Wolfa protne vlastně vše – jak obskurní státní bezpečnost, tak Pohraniční stráž. (Autor této recenze musí bohužel poznamenat, že při čtení Pašeráckého lesa, zejména pak jeho špionážních a pohraničnických pasáží, měl obsedantní dojem, že pan Wolf tvořil svůj opus buď ve stavu permanentní opilosti, nebo že byl dementní; jeho intencí přece nebyla trapná groteska, ale vážně myšlený počin, účtující se „státem zla“, jakým bylo předlistopadové Československo!)
Franz je náhle (!) kontaktován pojišťovacím agentem – Čechem jménem Oldřich Stránský. Z pojišťováka se však vyklube zavilý agent StB, který Franzovi s rozkoší sděluje: jeho matku zavřela StB do blázince, chce-li jí pomoci, musí s StB spolupracovat! Ovšem osudem, nebo spíše těmi „zvláštními náhodami“ pronásledovaný Franz opět vše promptně oznámí svým milým přátelům z německé tajné služby a jimi dirigován přistoupí na vymáhanou spolupráci. Úkoly, které od StB dostává, jsou vskutku ďábelsky náročné a dokládají nebezpečnost této zlotřilé složky. Tak třeba „estébáci“ chtějí brožury vydávané Sudetoněmeckým landsmanšaftem! Nedosti na tom však, Franz musí sledovat denní tisk a vystřihovat z novin články o německé policii, celnících atd. Činí tak pilně, je chválen a odměňován, vždyť takový výstřižek je zřejmě terno! (Napadá nás: třeba onen Oldřich Stránský, ten nevystřihuje? Třeba nemá na noviny…)
Leč osud vede Franze od výstřižků opět ke státní hranici, k Wolfem milovanému Ašsku. Nebo spíše s výstřižky, neboť „estébáci“ Franzovi přikázali, aby se vydal na dalekou cestu a získané brožury a výstřižky uložil do skrýše umístěné 50 metrů na československém území. Nic jednoduchého však! Franz je totiž při své túře podél hranice řízen rádiem (!) a poté jsou mu dávány z čs. území světelné signály! No, tedy pane Wolfe…
A tak Franz jezdí přes půl Německa k československé hranici, cpe noviny do mrtvých schránek, až jednoho dne… Zkrátka, když šel Franz po pěšině podél státní hranice někde mezi bavorským Selbem a českou obcí Libá, byl náhle přepaden dvěma muži, číhajícími v křoví! Ti jej spoutali a odvlekli do kasáren Pohraniční stráže u Hranic u Aše (což je asi 30 kilometrů daleko, ale jak už jsme uvedli, pan Wolf si s reáliemi nelámal hlavu a při psaní zřejmě neměl ani mapu). V kasárnách byl Franz uvězněn v cele (tak nevím, bývalí pohraničníci, měli jste v kasárnách taky vězení?) a denně vyslýchán brutálním kapitánem PS, který jej bil a bil za řvaní „my tě dostaneme, ty imperialistická svině!“
Aby nebyl dále mučen, přiznal se Franz, že vlastně pracuje pro StB. Nato byl promptně vyzvednut dvěma „estébáky“ a odvezen „v ruské limuzíně“ do Prahy na „centrálu StB“, kde mu jakýsi generál vyslovil uznání za jeho činnost (kdyby tak ten hlupák věděl, že Franz je ve skutečnosti jeho úhlavní nepřítel!). Ale proč vlastně Franze na hranici přepadli a unesli? „Byl to omyl,“ vysvětlil mu „estébák“ jménem Daribor (sic) Drábek. „Rozvědčíci z Pohraniční stráže, operující na území Spolkové republiky, měli za úkol pouze pozorovat a hlásit získané poznatky.“ (Jaké, z hustého lesa?, nedá nám nezeptat se. Jenže to neví ani pan Wolf…)
Příběh jde ke konci. Franze „estébáci“ vysadí přes „zelenou hranici“ zpátky do Německa, on naoko dál spolupracuje s StB a informuje o tom BND, CIA a další tajné služby, takže celá StB je z toho trop. No a potom přijde listopadová revoluce a Franz může bez obav, a jak se mu zachce chodit přes bavorsko–českou hranici… :-)
Autor tohoto příspěvku (Ed.Hanzal) konzultoval obsah Wolfovy knihy s některými bývalými důstojníky Pohraniční stráže. Ti zprvu nevěřili, pak se od srdce smáli. Leč vůči jejich už dávno neexistující, avšak stále pilně z politických důvodů atakované ozbrojené složce, se autor Wolf dopustil nechtěného, totiž implicitně pozitivního, a to pokládám za další zásadní informační přínos jeho spisku (vedle vylíčení pochmurného a nechutného „udílení němectví“ na pokrevní bázi).
Bývalí příslušníci PS totiž potvrdili (byť pochopitelně bez znalostí bližších údajů), že Pohraniční stráž skutečně disponovala zpravodajskou službou, orientovanou výhradně na získávání informací z příhraničního území Spolkové republiky – a to informací v prvé řadě o aktivitách americké armády, bundeswehru a západoněmeckých pohraničních složek u státní hranice. Tyto informace měly sloužit výhradně k obranným účelům.
Ostatně: každodenní aktivita doslova po zuby ozbrojených Američanů na bavorsko–české hranici byla vskutku masivní a začasto provokativní. Rozvědka Pohraniční stráže prý – opět se odvoláváme na sdělení bývalých pohraničníků – pracovala efektivně a tiše, s jejím působením nebyly spojeny žádné aféry a skandály; však by jich „druhá strana“ politicky využila jak se patří! S tím je spojen další aspekt: pokud šlo o ryze vojenské zaměření předlistopadové Pohraniční stráže, to bylo výhradně defenzivní, obranné, což údajně není žádné tajemství.
Výše nastíněné problémy „ochrany hranic“ musí být nutně brány v úvahu při posuzování role Pohraniční stráže v její komplexnosti a politickohistorických souvislostech. Ano, v hlavním zaměření této ozbrojené složky postupem let převládlo jaksi „vnitřní“ střežení hranic, což nebylo dobré. Avšak ani tuto skutečnost nelze brát jako klacek na pohraničníky, a to nejen s ohledem na jejich obranná zadání, včetně onoho zpravodajského. Byli totiž – a nejen oni – vojáky studené války, kterou si nevymysleli, ani ji nevyvolali. Leč na hranicích mezi západním a východním blokem se tato válka projevovala nejvíce.
Dlouholetý premiér ČSSR Lubomír Štrougal napsal ve svých kontroverzních pamětech (kontroverzních hlavně z hlediska jeho osobní odpovědnosti): „Hranice se státy západního společenství se střežila v souladu s režimem ve všech zemích Varšavské smlouvy. Mohli jsme uplatňovat nejrůznější připomínky, zvláště od šedesátých let, kdy se vzhledem ke zmírnění mezinárodního napětí nabízela opatření k uvolnění pohraničního režimu. Vše bylo odmítnuto. Zavedený režim se musel i nadále striktně dodržovat… Dosáhnout uvnitř Varšavské smlouvy úpravy ve smyslu stávajícího systému ochrany západních hranic bylo absolutně nemožné. Všeobecnou kritiku vojsk Pohraniční stráže a jejich příslušníků odmítám. Všichni věděli, jak se má občan na hranici chovat. A daný pohraniční režim – ať se nám to líbilo či nelíbilo – respektovat.“
Také proto nezbývá než dodat na adresu všech bývalých příslušníků už neexistující Pohraniční stráže: Pánové, nepohráli jste.
lm Oktober diesen Jahres konnte Adolf Wolf seinen 70. Geburtstag begehen. Mit seinem Kurzroman machte er sich und uns Lesern ein interessantes und spannendes Geschenk.
In seinem Roman erzählt er die Geschichte eines tschechoslowakischen Staatsangehörigen, der unter Lebensgefahr über die Grenze nach Deutschland flüchtet, sich um die Anerkennung als Aussiedler bemüht und schließlich in die Fänge des tschechoslowakischen Geheimdienstes gerät.
Kennt man die Biographie des Autors etwas näher, sind die Inhalte keineswegs rein zufällig gewählt. Die Geschichte spielt im sogenannten "Ascher-Zipfel" – Asch ist der Geburtsort des Autors -, sowie in Hessen, wo Wolf später seine zweite Heimat fand.
Bei der detaillierten Schilderung, wie sich der Nachkriegsflüchtling als Aussiedler in das Leben der Bundesrepublik integriert, kommt dem Autor seine berufliche Erfahrung durch seine Tätigkeit in der Kreisverwaltung des Main-Taunus-Kreises und u.a. seine Funktion als Sonderbeauftragter des BdV-Landesvorstandes für Aussiedlerfragen zu gute.
Die Geschichte endet mit der doch für alle überraschenden Grenzöffnung 1990, ein angefügter kurzer dokumentarischer Teil dienst der Vertiefung des Themas.
Die Schilderungen der Tätigkeit des tschechoslowakischen Auslandsgeheimdienstes dürfen als Novum betrachtet werden. Wolf bringt uns ein Stück Zeitgeschichte auf unterhaltsame und spannende Weise näher. Auch für tschechische Leser ist die Geschichte interessant und lehrreich, zeigt Wolf doch Abseits der strikten Trennung der Nationen am Beispiel der Hauptfigur die Probleme auf, die die Abstammung aus einer Mischehe mit sich brachten.
Siegfried Dolleisch
Das Taschenbuch wird vom Heimatkreis Mies-Pilsen e.V. und "Sudetendeutsche Lehrer und Erzieher e. V", herausgegeben.
Der Preis des Taschenbuches beträgt 10,- Euro, broschürt 135 Seiten, ISBN 978-3-9812414-1-9
Das Buch ist über den Sudetendeutschen Mediendienst im Heimatkreis Mies-Pilsen e.V., Postfach 127, 95542 Dinkelsbühl, Tel. 09851/53003, zu beziehen.
Sláva nehrožené PS (soudruh Janota - Mail - WWW)
Oprava: nikoli pánové, ale SOUDRUZI, NEPROHRÁLI JSTE!
Smrt západním imperialistům! NEPROJDOU!
Súdruh Janota (dezi - Mail - WWW)
Súdruh Janota čo si ty len za blbečka?
(soudruh Janota - Mail - WWW)
Dezi: můžeš mi prosím vysvětlit, proč mi nadáváš za to, že jsem obdivovatelem PS?
Admine děkuji - vynikající článek (Milda - Mail - WWW)
Rád bych doplnil článek E. Hanzala další ukázkou z agitačního filmu USA Čtvrtá válka - http://www.youtube.com...0-UrBZhXns Myslím si, že tento film překoná svou kolosální tupostí a ohlupováním časy, kdy se u nás na polích likvidovali američtí brouci.
A skutočnosť (Michal - Mail - WWW)
Případ ze dne 4.7.1954
Dne 4.7.1954 v 19.10 hodin byla zadržena 7 členná skupina příslušníků americké armády pro ilegální přechod státní hranice z Bavorska do ČSR v prostoru 9. pohraniční roty Pavlův Studenec. Skupinu vedl důstojník v hodnosti kapitána. Uvedená skupina přijela nákladním vozem od Bärnau po silnici ke státní hranici k bývalému celnímu úřadu, kde vozidlo zastavilo 3 metry od státní hranice. Všichni příslušníci z vozidla vystoupili, obešli zprava zábranu na státní hranici a postupovali dále po silnici na naše území směrem k drátěnému zátarasu. Když došli asi 50 metrů před drátěný zátaras, otočili se a vraceli se zpět ke státní hranici. V tu dobu velitel 9. roty poručík K...., kterému narušení státní hranice hlásila hlídka mající stanoviště v budově celního úřadu a na pozorovatelně u velitel. stanoviště roty, vyrazil s dalšími pěti příslušníky průchodem v drátěném zátarasu a vyzval skupinu amerických vojáků k zastavení. Při vyzvání byly skupina vzdálena od drátěného zátarasu asi 80 metrů, výzvy neuposlechla a naopak zrychlila krok. Velitel roty proto vystřelil krátkou dávku ze samopalu do vzduchu, po které se američané rozprchli a utíkali směrem ke státní hranici. V tomto okamžiku hlídka četař J...., četař P.... a vojín S...., která se stáhla ze svého stanoviště na celním úřadě a sledovala skupinku američanů od státní hranice k drátěnému zátarasu, vystřelila dávku z lehkého kulometu a odřízla jim takto ústup ke státní hranici. Američané po tomto zásahu vystoupili na silnici zvedli ruce nad hlavu a vzdali se. Po provedené osobní prohlídce, při které bylo zjištěno, že nebyli ozbrojeni, byla celá skupina eskortována na VS brigády.
Za celý čas čo som na hranici služil,som nevidel ani jedného vojaka Československej,alebo dokonca Ruskej armády tak ako to bolo dohodnuté medzi Československom a Nemeckom,ale Američania tam boli dennodenne.Nerešpektovali žiadne dohody.
(Zedtwitz - Mail - WWW)
Díky za zveřejněný materiál, je opravdu skvělý a je v něm více věcí, které stojí za pozornost.
Pro Michala - uvádění popsaných faktů na pravou míru (joe - Mail - WWW)
Srovnávat přítomnost Američanů a absenci Rusů na hranici ČSR(ČSSR)/SRN (NSR) kulhá. Stejně jako byli Američané od r.45 v SRN v okupované zemi a mohli se pohybovat kdekoliv, byla ruská armáda v NDR okupační armádou se stejnými právy. Tato práva už Rusové ovšem neměli v naší republice.
Nemá cenu popisovat příhody z 50.let. Stejně je možné uvést příklady z opačné strany, kdy naši vojáci pronikli přes hranici, aby přivlekli živého nebo mrtvého uprchlíka - viz např. případ Aloise Jeřábka, který byl v r.1953 postřelen a chycen několik kilometrů hluboko na území Rakouska poblíž Nové Pece, odvlečen zpět do ČSR, vyléčen, odsouzen k smrti a popraven pro výstrahu ostatním - http://zpravy.idnes.cz...domaci_ton Podle mě je férovější porovnávat dění na hranici v 70. a 80. letech, na což si všichni pamatujeme. V té době k nám jezdili Němci a Američani jak chtěli. U nás jsme ještě cvičili SUPy a modernizovali U-70 za U-80.
O tom, že od nás přes hranici SRN chodili pravidelně čs. agenti v doprovodu pracovníků čs. rozvědky už tady byla na stránkách zmínka. Vy jste o tom Michale nevěděl, asi vás k tomu tenkrát nevzali.
joe (JKS - Mail - WWW)
Že zpravodajci chodili sem a tam, to nikdo nepopírá a není na tom ani nic k pozastavení. Že se čs. orgány, resp. PS, dopustily za účelem zadržení narušitelů prohřešků vůči mezinárodnímu právu (někteří vědomě,jiní nevědomky), to taky nikdo nepopírá. Nevím však o případu, že by čs. pohraničníci přecházeli na území sousedního státu jen tak z plezíru provokovat (na popíchnutí "nepřítele" bohatě stačil občasný rámus na naší straně hranic, jak to již Admin popsal ve svých vzpomínkách). Případů zadržení amerických vojáků na našem území je několik a na rozdíl od popisovaného případu z Pavlova Studence nešlo vždy o neozbrojené vojáky... Taky nevím o tom, že by čs. pohraničníci při pronásledování narušitele napadli střelbou americké vojáky. V opačném případě se tak stalo, že při krytí utíkajícího agenta vedli američtí vojáci palbu na naše území proti našim pohraničníkům. Můžeme diskutovat o morální stránce existence a fungování PS, na to může být tisíce názorů a každý bude trochu jiný, protože každý máme jinou tu svou subjektivní pravdu, ale faktem zůstává, že zatímco "československá zlovůle" při narušování svrchovanosti sousedního státu dopadala na jednotlivce, kteří k tomu dali záminku, americká armáda na zemi i ve vzduchu (ještě že nemáme moře :-))) ) cíleně prováděla provokace (a v jednom případě i útok) na československý stát a jeho orgány.To jsou fakta, která asi těžko budete vyvracet. Přesto i americké vojáky beru jako normální kluky, kteří se od těch našich lišili jen výchovou v jiném prostředí.
Joe, opravdu míra pravá ? (Stanislav - Mail - WWW)
Joe, je pravdou že v NDR byla ještě na konci 80. let cca šestisettisícová sovětská armáda. Není mně ale nic známo o tom, že by její příslušníci prováděli provokace na SH tak jak činili soustavně američané od roku 1945 až do roku 1989. Rozhodně s vámi souhlasím, že nelze srovnávat události z let 50., s těmi, které se udály v letech osmdesátých. Případ, který byl popsán výše a odehrál se na Studenci není v žádném případě ojedinělým a specifickým jen pro léta padesátá. Nesouhlasím dále s kategorickým tvrzením o pravidelném přechodu čs.agentů v doprovodu pracovníků čs. rozvědky. Tato činnost byla velice ojedinělá(hrozilo zde enormní nebezpečí dekonspirace) a specifická pouze pro určitý typ spolupracovníků. Dále souhlasím s tím, že způsob technického zabezpečení hranic plně nekorespondoval s vývojem mezinárodních vztahů. ŽTZ se tak stalo symbolem studené války, ale jeho význam je dnes až příliš preceňován. Krátce po jeho stržení nejvíce řvali Němci, kteří byli donuceni za nemalých finančních prostředků "nově" zabezpečovat ochranu svých zcela otevřených hranic. Nicméně tehdejší celkový způsob ochrany SH ČSR byl plně legální, legitimní a vzhledem k objektivním podmínkám i zcela nezpochybnitelný.
Od Admina. (ADMIN - Pohraničník . - Mail - WWW)
Děkuji všem,kdož se zde v komentářích vyjadřují k tématu článku (zejména předcházející čtyři příspěvky od Michal,Joe,JKS,Stanislav mají určitou hodnotu,neboť se z nich dozvíme další,doplňující informace k tématu článku). Aktivity ostatních (v úvodu komentářů) snad ani komentovat nebudu. K cenzuře,mazání příspěvků a blokování se uchylovat nechci,snad jedině v případech nejkřiklavějších případů. Děkuji za pochopení.
ADMIN: Pohranicnik@bloguje.cz
Pre Joea (Michal - Mail - WWW)
To o tých agentoch som vedel, bolo to na obidvoch stranách. Ale ja som chcel poukázať na to, čo som videl na vlastné oči v rokoch 1975-1977. Hoci na hranici nemala americká armáda čo robiť, bola tam denne. A keď som videl ukážku z toho filmu, chcel som upozorniť na zápisy zo skutočných prípadov, ktoré sa na hranici stali a na to, že pohraničníci nestrieľali na každého s úmyslom zabiť ho. Našiel som Vám ďalší prípad, ktorý sa odohral tiež na Pavlovom Studenci a podľa neho môžete posúdiť, či klamú bývalí príslušníci PS, alebo tí, ktorí chcú len očierniť.
Případ ze dne 13.9.1954
Dne 13.9.1954 v 15.40 hod. došlo k narušení státní hranice bez zadržení, z ČSR do Bavorska, v úseku 9.roty u bývalého celního úřadu Pavlův Studenec, Ing. V.... K narušení státní hranice došlo následovně: Dne 13.9.1954 ve 13,00 hod. byla vyslána dozorčím 9.roty rtn.J... dvoučlenná hlídka ve složení st.v záloze J... Jan a voj. v záloze S... Jan jako doprovod k zajištění a doprovodu Ing.V..., který v úseku roty prováděl zeměměřičské práce a zjišťování bonity půdy pro její obdělání. Uvedené práce měl provádět v prostoru bývalého celního úřadu před drátěným zátarasem. Hlídka prováděla zajištění jmenovaného tak, že postupovala asi 15 m za ním. Když hlídka došla s Ing.V... do blízkosti celního úřadu, zůstala s tímto stát za garáží v bezprostřední blízkosti státní hranice, odkud V... zakresloval do mapy směrem na naše území. Po několika minutách postupoval V... dále ve směru před budovu celního úřadu, kde se zastavil u stromu v těsné blízkosti hraničního mezníku 1 – V. Hlídka, která postupovala za ním v době, kdy opustila místo za garáží a postoupila k CÚ (celní úřad) zjistila, že po silnici směrem od Bärnau přijíždí dva americké jeepy.Velitel hlídky st.J... se zastavil na úrovni Ing.V... ve vzdálenosti 4 m, člen hlídky voj. S... zaujmul stanoviště u zdi budovy CÚ. V tom okamžiku již první jeep s radiostanicí přijel do vzdálenosti asi 10 m od státní hranice a druhý s TK do vzdálenosti asi 20 metrů od státní hranice, kde se také ihned obracel. Tohoto okamžiku využil Ing.V..., který jak stál čelem do vnitrozemí odhodil desky s mapou směrem ke zdi CÚ, otočil se, skočil k hraničnímu mezníku 1 – V a dále směrem k jeepu. V okamžiku, kdy V... skočil směrem k hraničnímu mezníku 1 – V, vyzval tohoto velitel hlídky st.J... k zastavení a po neuposlechnutí vystřelil dávku ze samopalu do vzduchu, směrem na naše území. Po výstřelu, na který V... nereagoval se američané snažili otočit oba vozy, při čemž do sebe vozidla narazila. Příslušníci americké armády u jeepu, který stál blíže ke státní hranici skočili do příkopu, kde zalehli. St.J... vystřelil ještě třikrát ze samopalu, rovněž tak člen hlídky vystřelil jednu dávku a to všechno do vzduchu směrem na naše území. Ing.V... se ani tehdy nezastavil, utíkal dále po silnici, přeběhl jeep, který stál blíže ke státní hranici a utíkal dále za jeepem, který už otočil . Příslušníci americké armády, kteří byli v příkopě, nejprve dali ruce vzhůru, o něco později se plížili příkopem za jeepem, který se již otočil. Ve vzdálenosti asi 70 metrů od státní hranice dohonil Ing.V... jeep, na který za jízdy naskočil a který odjížděl dále po silnici směrem k Bärnau. Krátce nato odjel i druhý jeep, do kterého naskákali ti příslušníci americké armády, kteří se plížili příkopem. Na silnici při tomto spěchu nechali přilbu, pušku a jednu plnou polní výstroj. Taktiku tohoto narušitele možno spatřovat v tom, že již při vyžadování propustek, snažil se, aby dostal propustku do ZP (zakázané pásmo, zakázaný prostor) a potom využil vhodné příležitosti k útěku přes státní hranici. Toto se mu také podařilo, vzhledem k tomu, že ostatní jeho spolupracovníci nechtěli v ZP pracovat a žádali propustky jen do HP (hraniční prostor, hraniční pásmo). Jeho plán a úmysl překročit státní hranici mu byl pak umožněn malou bdělostí a ostražitostí hlídky PS, která jej při práci zajišťovala.
Velke stesti (jazykovedec - Mail - WWW)
Tak to mel ten Ing. velke stesti, ze se k tomu pripletli ti amici. "Beze svedku" by se asi nestrilelo do vzduchu a pro mrtvolu by se bezelo i na uzemi ciziho statu.
(Zedtwitz - Mail - WWW)
Já bych se raději od zde korespondujících znalců dozvěděl, zda skutečně existovala zpravodajská složka PS, která se zabývala německým pohraničím (tedy byla tzv. ofenzivně zaměřena), a jak případně působila - tedy pokud to vědí. Ten Hanzal to přece označuje za pozitivní z hlediska celkového pohledu na PS.
Re: Zedwitz (ADMIN - Pohraničník . - Mail - WWW)
Ano, zpravodajská služba Pohraniční stráže opravdu existovala. Jak už jsem kdysi na tohle téma psal,i já jsem se, během služby na 1.rPS v Trojmezí, s touto složkou setkával.
Její působení je trochu zahaleno tajemstvím,dodnes a předpokládám,že nikdo z bývalých zpravodajců PS se o činnosti ZS PS nikde rozepisovat nebude.
A je to pochopitelné,neboť i když Pohraniční stráž i její zpravodajská služby byla rozpuštěna,bývalý protivník na druhé straně hranice stále existuje.
(Béďa - Mail - WWW)
Protivník na druhé straně hranice sní svůj věčný sen o porobení Evropy a celého světa.
Ale no tak Bedo (jazykovedec - Mail - WWW)
Na Vas to zanechalo nasledky.
Vědče-jazyko, (Béďa - Mail - WWW)
Následky to žádné na mě nenechalo,akoráte mám oči otevřené a vnímám věci jak jsou,na rozdíl od někoho.
Schengenskou dohodou si protivník vytřel pr.el,neboť po leta praktikuje ponižující a buzerantské kontroly český řidičů ve svém příhraničí.
Lisabonskou smlouvou ztratila Česká republika svou suverenitu,platíme, nejem v Evropě, za blbečky.To je jenom zlomek.Až tak dalece dovedla pseudodemokracie občany této země.
Ale no tak Bedo (jazykovedec - Mail - WWW)
No s temi kontrolami mate pravdu. Ale kdo vic kde krade? Nemec v Cesku nebo Cech v Nemecku ( pripadne dalsi trestna cinnost ).
(Béďa - Mail - WWW)
Folmava (Domažlicko) - Plzeňští kriminalisté dnes obvinili 44letého Němce z vraždy 19leté ženy v nočním klubu na Folmavě. Cizinec ji v pátek v noci těžce zranil, dnes ráno zemřela. Pachateli hrozí deset až 18 let vězení, řekla ČTK krajská policejní mluvčí Martina Zoubková.
"Dnes podvečer doručil vrchní komisař cizinci usnesení o zahájení trestního stíhání jako obviněnému ze spáchání zločinu vraždy," dodala. Policie dá státnímu zástupci návrh na vzetí do vazby a bude provedena soudní pitva.
Žena podle Zoubkové odešla v pátek po 19:00 s mužem do pokoje, který měla pronajatý v nočních podniku. O necelé dvě hodiny později byla v tomto pokoji nalezena s vážnými zraněními. Před jejím převozem do nemocnice se jí snažily pomoci další ženy z klubu.
Vážně zraněnou ženu našla v pokoji jiná prostitutka z nočního podniku. Podle Zoubkové se šla podívat, co se v pokoji děje a cizinec ji také fyzicky napadl. Poté se Němec pokusil utéct, ale zabránila mu v tom obsluha klubu, která ho předala policistům.
Podle informací ČTK měla poškozená těžce poraněné genitálie a popálenou větší část těla. "Ženu jsme převzali v kritickém stavu. Byla v bezvědomí a měla vnitrobřišní poranění. Podle lékaře byla opařena horkou vodou nebo možná poleptána," uvedla mluvčí krajské záchranky Lenka Ptáčková. Dívku, jež měla na čtyřiceti procentech těla popáleniny druhého a třetího stupně, převezl vrtulník do nemocnice v kritickém stavu. Administrátorka nemocnice ČTK řekla, že žena ve tři hodiny ráno velmi vážným zraněním podlehla.
Násilník by měl být s největší pravděpodobností souzen v Česku, německá strana může podle mezinárodních smluv požádat o jeho vydání, ale podle informací jednoho z plzeňských soudců to zřejmě v tomto případě neudělá. Podle informací ČTK by měla být na muže uvalena vazba plzeňským nebo domažlickým soudem už v neděli. Soudci očekávají, že bude v příštím týdnu právní kvalifikace zpřísněna. Kvůli tomu, že čin vykonal zvláště surovým způsobem, by mohl dostat 25letý až výjimečný trest
??? (Antirunkas - Mail - WWW)
Co tim chtel basnik Beda rict? Jeden nemecky uchyl na 500 ceskych obcanu?
(Antirunkas - Mail - WWW)
Chudak holka. Skoda, ze ten german nepotkal Bedu. Mohl tu byt klid.
Rozvědka PS (Jan - Mail - WWW)
Potvrzuji vyjádření ADMINa. Zpravodajská služba(rozvědka) PS opravdu existovala. Byla organizována na úrovni tehdejší Hlavní správy Pohraniční stráže a ochrany státní hranic. Šlo o jakési havní velitelství PS se sídlem v Praze (zažitá a běžně používaná zkratka byla HSPSOSH), kde působil tzv. Zpravodajský odbor. Jeho hlavním úkolem bylo provádět samostatnou zpravodajskou (agenturní) činnost v zahraničí a metodicky řídit Zpravodajská oddělení na jednotlivých brigádách PS.Šlo samozřejmě o přísně utajovaná pracoviště a jak je u každé zpravodajské služby běžné, nikdo neznal pravou totožnost těchto lidí, a to ani uvnitř PS. Z hlediska vojenské terminologie šlo o zpravodajskou činnost operačně-taktického významu do hloubky maximálně do 100 km na území tehdejšího protivníka. Předmětem zájmu byly v prvé řadě všechny vojenské a ozbrojené složky, které stály proti PS na druhé straně hranice, veškeré jejich činnosti a pohyby, včetně získávání informací o osobách v těchto složkách působících a samozřejmě ostatní informace o všem co se primárně, nebo sekundárně týkalo , respektive mohlo dotýkat PS a ochrany hranic na naší straně. Zpravodajská služba PS je někdy chybně zaměňována, nebo spojována s činností Kontrarozvědky PS, která byla organizována až na jednotlivé prapory PS. Jednalo se však o naprosto odlišné složky s odlišnou náplní činnosti. Hlavní rozdíl byl v tom, že kontrarozvěka PS, na rozdíl od zpravodajské služby, působila v prvé řadě uvnitř samotné PS ,totožnost jejích příslušníků, existence a její činnost nebyla nijak utajována. Šlo o klasické "vrkouny", na které si mohl dát každý pozor. Ovšem faktem je, že i VKR PS mohla působit též bezprostředně za hranicí a někdy si se zpravodajci "lezli do zelí". To však bylo spíše vyjímečné
(Zedtwitz - Mail - WWW)
Tak teď tomu nerozumím. Takže na brigádách působila ona rozvědka PS, jejíž lidi nikdo v PS neznal (?) a kromě toho tam byla VKR? To se mi nějak nezdá. Že by se na těch brigádách ti zpravodajci nějak maskovali?
Zpravodajci-Zedtwitz (Zdeněk Nagovský - Mail - WWW)
Zkusím zjednodušit: v sestavě PS fungovala zpravodajská služba PS (rozvědná, kontrarozvědná zpravodajská činnost)-na úrovni HS PS OSH a brigád. Dále pak vojenská kontrarozvědka (VKr), která na rozdíl od ZprS PS přináležela pod III. Správu Stb. Náplň práce obou součástí se vzájemně prolínala, nicméně příslušníci vojenské kontrarozvědky měli navíc své spolupracovníky (agenty) mezi ZprS PS. Rovněž někteří příslušníci III. Správy Stb byli zakonspirovaní v řadách PS-sloužili jako vojáci PS pod změněnou identitou,s krycími doklady. Prakticky se dá říci, že příslušníci Stb byli "nadřazeni" zpravodajcům PS.
Reakce na odpověď pana Nagovského (joe - Mail - WWW)
Jak mohl někdo v malém Československu žít pod změněnou identitou? Znamená to, že úplně přetrhá kontakty s rodinou a příbuznými, žije sám nebo založí rodinu pod cizím jménem? Vždyť ho přece může kdokoliv z jeho předchozího života dekonspirovat. Jak se vyrovná např. s dotazy svých dětí na předchozí život?
(Zedtwitz - Mail - WWW)
Taky tomu pořád nerozumím. Takže ta rozvědka PS byla na brigádách a ostatní ty lidi od ní neznali? Není ta rozvědka PS nakonec jen výmyslem autora Wolfa a spol.? Mám totiž stále silnější dojem, že "znalci PS" o ní nic nevědí a tápou neméně než my, amatéři...
Zpravodajci PS (Jan - Mail - WWW)
Pokud se týká zpravodajského oddělení brigády tak se samozřejmě vědělo, že tam to oddělení existuje. Ovšem v objektu se vyskytoval pouze náčelník tohoto oddělení a možná jeho sekretářka, přičemž jeho skutečné služební zařazení znal pouze úzký okruh velení, samozřejmě velitel brigády a náčelník štábu brigády, kteří jeho informace využívali pro své rozhodování ve věci OSH v úseku brigády. Ostatní funkcionáři si to mohli více, či méně domyslet. Avšak pracoviště výkonného aparátu rozvědky ,tzv. operativců , tedy lidí, kteří se přímo zabývali získávním agentů a jejich řízením v zahraničí, byla vždy zásadně a celkem logicky umístěna pod různým krytím v objektech, které neměly navenek s PS vůbec nic společného. To samé se týkalo i těch operativců. Jednalo se o pestrou směsici lidi, o kterých nesměl nikdo ani tušit, že mají cosi společného s MV, natož s PS a řada z nich nikdy nebyla ani na vojně.
Pokud se týká té identyty, tak jeden operativec jih mohl mít dokonce i několik.
Je to příliš fantastické a nemožné ?? Ano, ale o tom to vlastně celé je !! Jinak by to nemohlo fungovat.
(Zedtwitz - Mail - WWW)
Milý pane Jane, tyhle báchorky jsou už příliš silné kafe, ty si nechte někam do domova důchodců. Rozvědčík PS s modrou knížkou, no teda...Bájíte fakt jako ten sudeťák Wolf!!!
Joe, Zedtwitz (Zdeněk Nagovský - Mail - WWW)
Pod změněnou identitou žije v dnešním "Česku" jistá část současných zpravodajců i kriminalistů. Víc napsat v tomto směru nelze. Jestli si myslíte, že Vám tady bude někdo věšet na nos své konkrétní zážitky spojené s profesí v ozbrojených složkách, kde se tento "nadstandart" praktikoval nebo praktikuje, tak lze říci, že jste vykonal chabý pokus....
Ještě pro Zedtwitz (Zdeněk Nagovský - Mail - WWW)
To, co Vám píše Jan, není fantasmagorie. Pokud není Vaše mozkovna podobné informace schopna vstřebat, tak alespoň neurážejte člověka, který se Vám snažil vysvětlit něco, na co jste se ptal. Zkrátka-reakce na Janův příspěvek se mi zdá sprostá. Pochybuji, že se po těch pár řádcích, které jste ve směru k Janovi vypotil, s vámi bude ještě někdo z řad bývalých PS bavit. Řekl bych, že jste se dostal do pozice nějakého toho Antirunkase a podobně inteligentních světlonošů.
(Zedtwitz - Mail - WWW)
Proč hned tolik agresivity, pane Nagovský? Prostě jsem jen došel k závěru, že ani Jan ani vy o té problematice (zpravodajská služba PS) nic nevíte. Nepřesvědčili jste mě. Jsou to všechno jen odněkud vyčtené či z druhé ruky vyslechnuté "argumenty". A že se už se mnou nikdo z řad bývalých PS nebude bavit? No, opláču to, ale co nadělám... Tak se nezlobte, škodí to zdraví.
není důvod se zlobit (Jan - Mail - WWW)
Ano pane Zedtwici, byla to všechno jen legrace a všechno jsem si vymyslel, omlouvám se vám a uznávám, že J.Bond byl opravdový agent.
(Béďa - Mail - WWW)
ČÁST I
Spolupracovníci kontrarozvědky
Čl. 1
Kontrarozvědka se při plnění svého poslání opírá o pomoc československých občanů a cizinci, kteří jsou ochotni a mají předpoklady s kontrarozvědkou spolupracovat.
Čl. 2
Spolupracovníky kontrarozvědky tvoří:
a/ tajní spolupracovníci,
b/ důvěrníci.
Tajný spolupracovník
Čl. 3
Tajný spolupracovník je osoba, která byla získána ke spolupráci způsobem stanoveným těmito směrnicemi, udržuje s pracovníky kontrarozvědky konspirativní styk, plní uložené úkoly, podává nebo předává poznatky a informace nebo poskytuje kontrarozvědce pomoc nebo služby, které je nezbytné utajovat.
ČI. 4
Využívání tajných spolupracovníků je hlavním prostředkem činnosti kontrarozvědky proti podvratné činnosti zahraničních nepřátelských rozvědných, ideologických a ekonomických center a seskupení, jejich domácím pomahačům a proti zbytkům vnitřních nepřátel.
Čl. 5
Pracovníci kontrarozvědky v souladu s daným zaměřením činnosti využívají tajných spolupracovníků k odhalování, rozpracování a dokumentování protistátní trestné činnosti a k předcházení takovéto činnosti pomocí zpravodajsko-taktických, rozkladních, kontrolních, administrativních, právních a dalších opatření.
Čl. 6
(1) Rozlišují se tyto kategorie tajných spolupracovníků:
(1) Rezident je zvlášť vybraný, naprosto spolehlivý, životně zkušený a z hlediska kontrarozvědného odborně připravený tajný spolupracovník, který pod vedením pracovníka kontrarozvědky řídí práci těch agentů, které mu k řízení pracovník kontrarozvědky svěřil.
(2) Rezidentem je zpravidla bývalý spolehlivý příslušník Sboru národní bezpečnosti nebo voják vojsk ministerstva vnitra,který pracuje v občanském zaměstnání, nebo prověřený, zkušený a odborně zdatný agent, který má předpoklady pro tuto odpovědnou práci a nebyl získán na základě kompromitujících materiálů.
Čl. 8
Rezident organizuje a udržuje konspirativní styk se svěřenými agenty nebo důvěrníky, podle zaměření stanoveného pracovníkem kontrarozvědky jim ukládá úkoly, přejímá od nich písemné nebo ústní zprávy, které po vyhodnocení odevzdává pracovníku kontrarozvědky, a osobně se podílí na jejich výchově.
Čl. 9
Rezident je získáván a řízen odborně zkušeným a politicky vyspělým pracovníkem kontrarozvědky; zpravidla za přímé účasti. nadřízeného náčelníka.
Čl. 10
Rezidentury se budují zpravidla v pevných objektech a při početné agentuře, kde podmínky pro přímé řízení agentů nebo důvěrníků pracovníkem kontrarozvědky jsou ztížené, je nebezpečí, že dojde k jejich vyzrazení nebo to vyžadují jiné speciální podmínky práce.
Čl. 11
(1) Pracovník kontrarozvědky vybírá a připravuje agenty a důvěrníky, které bude rezident řídit s přihlédnutím k operativní situaci, možnostem a schopnostem rezidenta, zjišťuje a hodnotí vzájemné osobní vztahy mezi agentem nebo důvěrníkem a rezidentem a zkoumá jejich osobní a povahové vlastnosti. Dbá, aby rezident nebyl přímým podřízeným jemu svěřeného agenta nebo důvěrníka a aby je rezident svými schopnostmi, vzděláním, inteligencí a politickou úrovní zpravidla převyšoval.
(2) Pracovník kontrarozvědky svěřuje rezidentu k řízení důvěrníky jen v důležitých a odůvodněných případech.
Zedtwitz (Zdeněk Nagovský - Mail - WWW)
Jé, pane, já nejsem vůbec agresivní. To máte špatný odhad. Jen jsem reagoval na Vámi formulované řádky, jak zasluhujete. Mimochodem-tak hodného a mírumilovného člověka jako je má maličkost byste mohl jen pohledat-rodilý Hodoňák, co chcete víc? Nakonec se ani neschovávám za nějakou pochybnou přezdívku. Navíc Vám poradím: vyhledejte v knihovně nebo někde na internetu zpovědi přeběhlíků čs. rozvědky (o těch, kteří nepřeběhli a o kontrarozvědce se tam ale moc konkétního nedovíte, chicht). Vhodnými autory by pro Vás mohli být v tomto ohledu v nepřítomnosti odsouzený npor. Bittman, ale i historik Cílek (což ovšem žádný defektor není, naopak solidní autor). Charakter Vašeho bádání by mohl navíc uspokojit i pan Pulec se svou encyklopedií Železná opona. Mohu doporučit i Navaru a jak uvádí Jan, i něco od Fleminga. Pokud si ke svému bádání rád poslechnete nějaký ten specifický druh hudby, tak veličinou ve všech ohledech pro Vás bude Jaroslav Hutka.
Agent je tajný spolupracovník, který plní úkoly při odhalování, rozpracování a dokumentování protistátní trestné činnosti a úkoly směřující k předcházení a zabránění této trestné činnosti.
Čl. 13
(1) Pod vedením pracovníka kontrarozvědky plní agent zejména tyto úkoly:
a/ odhaluje a aktivně rozpracovává kádrové rozvědčíky, signály o činnosti nepřátelských rozvědek a jejich agentury z řad československých občanů i cizích státních příslušníků, zjišťuje záměry, formy, metody jejich práce apod.;
b/ proniká do nepřátelských rozvědných , centrál a jiných nepřátelských organizací a center v zahraničí a do organizací československé emigrace;
c/ zjišťuje a odhaluje pokusy o proniknutí agentury nepřátelských rozvědek, monopolů, organizací a center do důležitých státních, hospodářských, vojenských a jiných objektů a zařízení na území Československé socialistické republiky a zabraňuje úniku utajovaných skutečností z těchto objektů;
d/ získává poznatky o, skrytých nepřátelských projevech a tendencích, odhaluje iniciátory těchto projevů, zjišťuje jejich úmysly; činnost a odhaluje kanály pronikání rozkladné ideologické činnosti vnějších a vnitřních nepřátel v důležitých objektech a zařízeních; v místech soustředění nepřátelských, protisocialistických a protispolečenských živlů a na jiných důležitých úsecích, které jsou objektem rozpracování nebo ochrany kontrarozvědky;
e/ zjišťuje a rozpracovává nepřátelské osoby, které organizují a provádějí podvratnou, záškodnickou a sabotážní činnost proti našemu státu nebo ostatním socialistickým zemím, proniká do hospodářských seskupení a institucí kapitalistických států a monopolů za účelem odhalení jejich záměrů narušit nebo negativně ovlivnit ekonomiku Československé socialistické republiky a plnění cílů socialistické integrace zemí Rady vzájemné hospodářské pomoci;
f/ pomáhá při ochraně československé ekonomiky, československých ozbrojených sil a ozbrojených sil Varšavské smlouvy, státních hranic, dopravních a spojovacích prostředků před záškodnickou a sabotážní činností vnějších i vnitřních nepřátel;
g/ plní konkrétní úkoly při pátrání po osobách a při zpravodajské prověrce osob;
h/ plní úkoly preventivně výchovného charakteru s cílem předcházet a zabraňovat působení nepřátelské ideologické rozkladné činnosti, hospodářským škodám a mimořádným událostem v československém národním hospodářství a v československých ozbrojených silách, oslabujícím bojovou připravenost vojsk;
ch/ plní konkrétní úkoly při provádění rozkladné práce v nepřátelském prostředí a podle stanoveného postupu toto prostředí pozitivně ovlivňují.
Úkoly uvedené v odstavci 1 plní agent v zpravidla v kontrarozvědném rozpracování konkrétní akce.
Držitel propůjčeného bytu je tajný spolupracovník zvlášť získaný za účelem propůjčení bytu či místnosti (dále jen "PB") k uskutečňování konspirativních schůzek pracovníků kontrarozvědky s tajnými spolupracovníky.
Čl. 15
Držitel PB musí poskytovat záruku utajení zájmu kontrarozvědky, proto se prověrka před propůjčením bytu nevztahuje pouze na něho, ale i jeho rodinu, blízké příbuzné, popřípadě i další osoby, jež mají k němu nebo k PB bližší vztah.
Č1. 16
Z pověření útvaru kontrarozvědky uzavírá pracovník kontrarozvědky s držitelem PB zvláštní dohodu. V této dohodě se stanoví podmínky využíváni PB a povinnosti vyplývající pro obě strany, zejména bezpodmínečná povinnost držitele PB utajit jeho využívání kontrarozvědkou. Musí být zajištěno, aby držitel PB nemohl zjistit totožnost tajných spolupracovníků, kteří přicházejí do PB.
Důvěrník je spolupracovník, který pomáhá kontrarozvědce plnit dílčí úkoly státobezpečnostní povahy, především pomocné, orientační a prověrkové úkoly v souvislosti s odhalováním nebo objasňováním protistátní činnosti a organizováním příslušných kontrarozvědných, preventivně výchovných a technických opatření.
Čl. 18
Důvěrníci jsou vybíráni v souladu s potřebami a úkoly vyplývajícími ze státobezpečnostní situace v chráněném či rozpracovávaném objektu a problematice, z řad spolehlivých československých občanů, kteří dobrovolně na podkladě vztahu vzájemné důvěry jsou ochotni podle svých možností a schopností sdělovat kontrarozvědce dílčí státobezpečnostní poznatky nebo poskytovat ji nutnou pomoc a služby.
Čl. 19
Jako důvěrníci se získávají osoby, které zejména mohou:
a/ sdělovat poznatky o jevech a skutečnostech signalizujících nepřátelskou, a trestnou činnost nebo její přípravu prováděnou vnějším nebo vnitřním nepřítelem;
b/ sdělovat poznatky charakterizující státobezpečnostní situaci v chráněném nebo rozpracovávaném objektu a problematice;
c/ poskytovat informace souvisící s procesem odhalování zdrojů, pramenů, kanálů pronikání a rozšiřování nepřátelské ideologie, negativních tendencí a nálad mezi jednotlivci a skupinami československých občanů nebo i cizinců;
d/ upozorňovat na podezřelý zájem cizinců a československých občanů o chráněné důležité objekty, ústavy a zařízení, o činnosti v nich nebo o osoby tam pracující;
e/ preventivně působit na stanovených objektech, zejména upozorňovat na možnost narušení výrobních a technologických procesů a na možnost vzniku mimořádných událostí i jiných negativních jevů v závodech, podnicích, úřadech, československých ozbrojených silách a sdělovat názory na příčiny mimořádných událostí a jevů, ke kterým v tomto prostředí došlo;
f/ upozorňovat na nedostatky při ochraně utajovaných skutečností a na jevy signalizující ohrožení nebo vyzrazení utajovaných skutečností;
g/ doplňovat údaje k prověřovaným osobám;
h/ plnit jiné úkoly pro útvar kontrarozvědky na základě potřeb v chráněném či rozpracovávaném objektu a problematice.
Čl. 20
(1) Pracovník. Kontrarozvědky při výběru důvěrníka provádí jeho základní prověrku, přesvědčí se o jeho spolehlivosti, důvěryhodnosti apod. a po souhlasu náčelníka oddělení kontrarozvědného útvaru s ním naváže styk.
(2) Souhlas náčelníka oddělení je vyjádřen podpisem na stručném písemném návrhu, který je zároveň po schválení podkladem pro blokaci.
Čl. 21
(1) Styk s důvěrníkem uskutečňuje pracovník kontrarozvědky nebo rezident nepravidelně, podle potřeby a vývoje státobezpečnostní situace v problematice a na úseku, kde je předpokládáno jeho využití.
(2) Není přípustné uskutečňovat schůzky s důvěrníky v PB a konspiračních bytech (dále jen "KB"). Místo styku s důvěrníkem volí pracovník kontrarozvědky nebo rezident s ohledem na jeho společenské postavení, služební nebo pracovní zařazení, veřejnou činnost, apod.
Čl. 22
Styk pracovníka kontrarozvědky s důvěrníkem se zpravidla (zejména jestliže je to přání důvěrníka ) utajuje. Zvláště se utajuje styk s důvěrníky, o nichž se uvažuje jako o možných kandidátech na tajné spolupracovníky v pozdější době.
Čl. 23
(1) Při využívání informací musí pracovník kontrarozvědky dbát na utajení osoby důvěrníka, který informaci kontrarozvědce poskytl. Chce-li informaci důvěrníka veřejně použít, informuje o tom důvěrníka.
(2) Od důvěrníka je možno vyžadovat a přijímat písemné informace jen tehdy, nemá-li k tomu sám výhrady; v ostatních případech a o závažných sděleních důvěrníků pořizuje pracovník kontrarozvědky záznamy.
Čl. 24
Důvěrníci jsou vedeni v seznamu u náčelníka oddělení kontrarozvědného útvaru a evidováni ve formě blokace zájmových osob. 2)
________________
2) Směrnice pro evidenci, statistiku a administrativu při kontrarozvědné činnosti (A-oper-II-1) vydané RMV ČSSR č. 4/1978.
Čl. 25
(1) Důvěrník nemůže nahrazovat tajné spolupracovníky.
(2) Důvěrník může být využíván jen v rozsahu čl. 17 a čl. 19 a k prohlubování státobezpečnostních poznatků, které sám oznámil. Nesmí plnit úkoly týkající se rozpracování státobezpečnostních případů, při kterých je nutno odkrýt kontrarozvědný zájem, metody a formy práce kontrarozvědky.
(3) Důvěrník, který splňuje předpoklady pro plnění úkolů v kontrarozvědném rozpracování a v předchozím styku s řídícím pracovníkem dodržoval zásady konspirace, může být získán jako agent nebo držitel PB.
(Béďa - Mail - WWW)
Výběr, prověřování a získávání tajných spolupracovníků
Výběr kandidátů tajných spolupracovníků
Čl. 26
Pracovník kontrarozvědky vychází při výběru kandidátů tajných spolupracovníků (dále jen "kandidáti") z důkladné znalosti situace a z ní vyplývající konkrétní potřeby využití tajných spolupracovníků k plnění státobezpečnostních úkolů.
Čl. 27
Při výběru kandidátů se uplatňují jednak obecná hlediska vztahující se na všechny tajné spolupracovníky, jednak speciální hlediska daná konkrétní státobezpečnostní situací a předpokládanými úkoly, které má kandidát po získání plnit.
Čl. 28
Obecná hlediska zahrnují zejména základní intelektuální, psychologické a fyzické předpoklady kandidáta, objektivní a subjektivní podmínky spolupráce.
Čl. 29
Speciální hlediska jsou například požadavky, aby kandidát měl předpoklady k pronikání do nepřátelských rozvědných centrál a emigrantských seskupení, k rozpracování konkrétního případu a pro plnění zpravodajských úkolů ve specifickém prostředí.
(Zedtwitz - Mail - WWW)
Pane Nagovský, vyhráli jste. Vysvětlili jste mi fungování zprav. služby PS natolik fundovaně a zajímavě, že i já bych se k ní dal, pokud by ještě existovala. Koneckonců mám modrou knížku, a s tou to šlo přece taky... Nebo to byl dokonce předpoklad přijetí? A Hudku ne, prosím, mámá dojem, že ten umělec dle vzezření i poněkud zapáchá. Co takhle Eva a Vašek?
Pracovník kontrarozvědky musí v období výběru kandidáta shromáždit podklady k jeho prověrce. Rozsah a hloubka těchto podkladů vychází z charakteru kandidáta a z předpokládaných úkolů, které má plnit po získání. Prověrka musí být prováděna vždy důkladně tak, aby její výsledek byl co nejobjektivnější.
Čl. 31
(1) Podklady k prověrce kandidáta získává pracovník kontrarozvědky administrativní prověrkou, kontrarozvědnými prostředky a osobním stykem s kandidátem.
(2) Administrativní prověrkou jsou při dodržování zásad konspirace a za využíváni stanovených legend získávány údaje z oficiálních i polooficiálních pramenů, jako jsou služební a pracovní hodnocení, zprávy o pověsti a jiná vyjádření.
(3) Při prověrce kandidáta kontrarozvědnými prostředky se využívají především tajní spolupracovníci a důvěrníci. V odůvodněných případech se podklady k prověrce kandidáta získávají též pomocí zpravodajsko-technických úkonů a sledování.
Čl. 32
(1) Pracovník kontrarozvědky prověřuje zejména předpoklady kandidáta pro plnění státobezpečnostních úkolů, jeho politickou spolehlivost, hodnověrnost a serióznost, stupeň důvěry u rozpracovávané. osoby, schopnost navazovat styky se zájmovými osobami, schopnost dodržovat konspiraci apod.
(2) Prověrku a soustřeďování materiálů k osobě kandidáta vede pracovník kontrarozvědky v osobním spise kandidáta až do doby, kdy bude předložen a příslušným náčelníkem schválen ke spolupráci.
(3) Prověrka kandidáta je prováděna jen po dobu nezbytně nutnou k získání všech důležitých materiálů k objektivnímu posouzení osoby kandidáta.
Čl. 33
(1) Osobní styk s vybraným kandidátem slouží pracovníku kontrarozvědky k osobnímu poznání, k ověřeni a prohloubení poznatků, které o něm získal administrativní prověrkou a kontrarozvědnými prostředky, dále ke zjištění vztahu kandidáta k Státní bezpečnosti a ochoty sdělovat informace.
(2) Osobní styk s kandidátem musí být uskutečňován tak, aby nebyla předem narušena konspirace budoucího tajného spolupracovníka a nebyly mu odkryty formy a metody práce kontrarozvědky, ani skutečny důvod styku.
(Béďa - Mail - WWW)
Vyhodnocení prověrky kandidáta
Čl. 34
Po soustředění potřebných poznatků o kandidátu přistupuje pracovník kontrarozvědky k jejich vyhodnocení. Dojde-li k závěru, že kandidát odpovídá požadavkům pro něž byl vybrán, zpracuje návrh na získání ke spolupráci tajného spolupracovníka (příloha č. 2), který předkládá ke schválení náčelníku s příslušnou schvalovací pravomocí. Tím se uzavírá období výběru a prověřování kandidáta.
Čl. 35
Dojde-li pracovník kontrarozvědky k závěru, že kandidát neodpovídá požadavkům, seznámí s výsledkem vyhodnocení náčelníka, který rozhodne o tom, zda se osobní spis kandidáta:
a/ uloží do archivu (nejméně na dobu 5 let);
b/ nebo zruší (nemají-li materiály žádnou státobezpečnostní hodnotu), a v evidenci se uloží jen záznam o získávání ke spolupráci s uvedením důvodu, proč bylo od záměru upuštěno.
Motivace získáváni tajných spolupracovníků
Čl. 36
Tajní spolupracovníci jsou získáváni:
a/ na základě ideových pohnutek;
b/ na základě výhod;
c/ na základě kompromitujících skutečností.
xyz (max - Mail - WWW)
souhlas s p.Nagovským,sám o tom víš uplný hovno a když ti je někdo ochoten napovědět tak ho ještě urážíš.Dej se mentálně do pořádku pokud je to vůbec možné
(Béďa - Mail - WWW)
Příloha k rozkazu ministra vnitra ČSSR č. 3/1978 Směrnice pro práci se spolupracovníky kontrarozvědky (A-oper-I-3) se mění takto:
1. Čl. 137 písm. a/ zní:
"a/ návrh na získání agenta československého občana, rezidenta, převedení agenta na rezidenta, majitele PB a KB schvalují:
1. náčelníci kontrarozvědných správ a jejich zástupci,
2. náčelníci správ Státní bezpečnosti a jejich zástupci,
3. náčelníci odborů vojenské kontrarozvědky a jejich zástupci,
4. náčelník zpravodajské správy hlavní správy Pohraniční stráe a ochrany státních hranic (dále jen "HSPSOSH");".
(1) Žádný ze způsobů získávání tajných spolupracovníků uvedených v Č. 36 nelze považovat za přednostní sám o sobě; volba způsobu je vždy dána obsahem získaných podkladů s předpokládaným cílem využití tajného spolupracovníka, přičemž platí vždy zásada, že získávaný tajný spolupracovník se rozhoduje na základě vlastního uvážení a rozhodnutí. Dobrovolnost ze strany získávaného tajného spolupracovníka je základní a nejvhodnější zásada při získávání tajných spolupracovníků.
(2) Za určitých specifických podmínek práce kontrarozvědky, zejména tam, ke by byly ohroženy zvlášť důležité obranné, politické nebo ekonomické zájmy státu, je možno s ohledem na povahu případu spolupráci vyžadovat. Takovým případem je např. bezprostřední nebezpečí vyzvědačství, teroru, sabotáže, záškodnictví nebo jiné případy zvlášť závažného ohrožení československé ekonomiky a ekonomik socialistických států.
Čl. 38
Ideové pohnutky
Ideovou pohnutkou je osobní přesvědčení získávaného tajného spolupracovníka o nutnosti boje proti vnějšímu i vnitřnímu nepříteli, vyplývající z marxisticko-leninského světového názoru, socialistického vlastenectví, odporu k imperialismu a imperialistickým válkám, nenávisti k imperialistickým rozvědkám nebo některým jejich pracovníkům, odporu k vnitřnímu nepříteli (zejména po zkušenostech z roku 1968), nutnosti ochrany a obrany politických, ekonomických i vojenských zájmů Československé socialistické republiky a ostatních zemí socialistického společenství. Ideové pohnutky mohou být rovněž založeny na osobním zájmu získávaného tajného spolupracovníka o bezpečnostní problematiku a činnost kontrarozvědky.
Čl. 39
Výhody
(1) Dobrovolné rozhodnutí spolupracovat s kontrarozvědkou se může opírat o určité výhody poskytované tajnému spolupracovníku v průběhu spolupráce.
(2) Mezi hmotné výhody může patřit pravidelný plat, hmotné zajištění rodiny tajného spolupracovníka, ukládání předem stanovených částek na jeho vkladní knížku, cílové prémie a jiné formy hmotných odměn nebo jiných výhod, které mohou být mezi tajným spolupracovníkem a kontrarozvědkou předem dohodnuty na počátku nebo v průběhu spolupráce, popřípadě stanoveny ve smlouvě.
Čl. 40
Kompromitující skutečnosti
Ve zdůvodněných případech jsou získáváni tajní spolupracovníci na základě kompromitujících skutečností. Tajný spolupracovník získávaný tímto způsobem se rozhodne na základě vlastního uvážení, zda spolupráce s kontrarozvědkou je pro něho výhodnější než důsledky, které by ho použitím kompromitujících skutečností postihly.
Čl. 41
(1) Kompromitující skutečnosti ohrožují pověst získávaného tajného spolu.pracovníka na veřejnosti, v zaměstnání či osobním životě nebo umožňují jeho postih pro porušení zákonů a jiných právních předpisů. V takovém případě musí jít zpravidla o činy nižší společenské nebezpečnosti, která současně není vyšší, než nebezpečnost předpokládané trestné činnosti, k jejímuž odhalení má být tajný spolupracovník využit. Závažnost kompromitující skutečnosti nutno posuzovat z hlediska osoby získávaného tajného spolupracovníka a prostředí, ve kterém žije a pracuje.
(2) U cizince může jít též o kompromitaci před zákony mateřské země, před institucemi nebo organizacemi, jejichž úkoly v Československé socialistické republice plni nebo skutečnosti, které ohrožují jiné zájmy.
Čl. 42
Nedojde-li k získání tajného spolupracovníka na základě kompromitujících skutečností, rozhodne náčelník s příslušnou pravomocí, při respektování zákonů, zda a jak budou tyto skutečnosti použity.
Čl. 43
Na základě kompromitujících skutečností mohou být získáváni jen agenti, v žádném případě však držitelé PB a rezidenti.
(Zedtwitz - Mail - WWW)
Ó jé, tak už jsou tady i hovna... No, soudruzi, tak to je tak silný argument, že k němu nelze nic dodat.
Zedtwitz (Béďa - Mail - WWW)
Tak koukám,že si se z toho podělal.To je mi opravdu líto.
Béďa ..... (ffranta flinta - Mail - WWW)
No to jste mu měl ještě napsat že I, D, A se nacházeli i na rotách ,praporech mezi důstojníky a vojáky VZS řídící orgán třeba 7.bPS Sušice to byl starší refernt OVKR 8941 Sušice major Jiří Č...a.........
Refernt (ffranta flinta - Mail - WWW)
....Referent...
pane Nagovský (ffranta flinta - Mail - WWW)
....on si pan Joe myslí asi že ti lidé měli jiné jméno než se kterým se třeba narodili ? Ale já myslím že je jich plno pod stále pod svým pravým jmenem ale nikdo neví jeho opravdového zaměstnavatele........ Omlovám se primitivní příspěvky ale je to jen můj názor.......
pane Flinto (Zdeněk Nagovský - Mail - WWW)
Pan Joe ať si ve vší slušnosti myslí co chce. Já už se k tematu operativy u PS vyjadřovat nebudu. Konečně to není můj obor. Na hranici jsem poznal službu z jiného pohledu.
Je mi to jasné (ffranta flinta - Mail - WWW)
.........viz váš příběh z obšourníkem..no dobrej příběh...... člověk se pobavil
ffranto flinto (Béďa - Mail - WWW)
Výše uvedenou směrnici a veškeré informace o zpravodajských službách celého světa lze volně dohledat na internetu,i se jmény.
Otázkou však zůstává jejich pravdivost.
Takže každý stát,nejen bývalé Československo mělo a má svoji zpravodajskou službu pracující na určitých základech,podobných těm bývalým Československým.Všichni to zde k mému překvapení pochopili,až na jednoho.
Béďa... (franta flinta - Mail - WWW)
...i to se stává........
franto flinto (Béďa - Mail - WWW)
Ty to,ale nejsi.Koukni výše,kdo to neustál,snad už to rozdejchal.
Béďa (franta flinta - Mail - WWW)
já to četl celé ........:-))
Současnost (Béďa - Mail - WWW)
Kdo je agent
Výraz agent se běžně objevuje v nejméně dvou (spíše třech) významech a ty se v neodborném prostředí navíc často zaměňují. V běžném mediálním použití může agent nést dva odlišné významy. Buď jde o tajného spolupracovníka zpravodajské služby nebo policejní organizace, nebo - a to je zcela odlišný význam - jde o příslušníka takové služby.
Agent pochází z latinského agens = činný a v obecném jazyce a v různých vědních oborech má řadu užití a významů.
V souvislosti se zpravodajstvím a tajnou policií byl tento termín v Evropě nejméně od poloviny 19. století používán výhradně ve významu "tajný spolupracovník", často v negativní konotaci, pejorativně - "konfident, donašeč, práskač". Tajný spolupracovník z definice není zaměstnancem policie nebo tajné služby. Tajný spolupracovník je "externista", může to být kdokoli; tajný spolupracovník je v utajeném styku s (operativním) důstojníkem (příslušníkem) služby či policejní organizace, který jej řídí. Tajných spolupracovníků může být řada typů. Onen důstojník je naopak státním zaměstnancem ve služebním poměru.
Tajné spolupracovníky si různé zpravodajské služby a policejní organizace ve svých interních směrnicích a terminologiích nazývají rozličně. Není výjimka, když v jedné zemi mají pro tentýž pojem různé služby různé "úřední" výrazy.
Zpravodajská činnost PS (daňo - Mail - WWW)
O zpravodajské činnosti PS se podrobně dočtete v práci Martina Pulce: Organizace a činnost ozbrojených pohraničních složek, in: Sešity Úřadu dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu č. 13, Praha 2006, s. 72 - 93. K dostání v každé okresní knihovně.
Zajímavý dokument na ČT2 - 28.2.2011 (pondělí). (ADMIN - Pohraničník. - Mail - WWW)
Špionážní hry studené války.
Na území NDR i SRN prováděli po desetiletí špionáž důstojníci vojenských misí vítězných mocností. Někdy při tom šlo jen o nervy, jindy o život.
http://www.ceskatelevize.cz...4694/ Doporučuji! Velmi zajímavý dokument,už jsem to viděl na Discovery.
ZMĚNA - Diskuze v komentářích. (Pohraničník . - Mail - WWW)
Změnil jsem systém vkládání diskuzních příspěvků do rubriky KOMENTÁŘE.
Příspěvek můžete napsat a odeslat stejně jako dříve,jen se na weblogu Pohraničník objeví teprve až poté,co jeho publikaci schválím. Nebo se také neobjeví,pokud bude vulgární,nebo úplně mimo téma,které je v článku.
Déle než rok se snažím některým diskutujícím rozumně domlouvat,aby se na blogu Pohraničník chovali jako dospělí a rozumní lidé a zbytečně nezneužívali jisté anonymity internetu. Demokratická diskuze neznamená anarchii.
Bohužel,mé slušné jednání si někteří vyložili jako slabost. A jejich počínání zde na weblogu odradilo ty diskutující,kteří měli zde k tématům co říci.
Proto jsem se rozhodl tak,jak uvádím výše. A je mě zcela lhostejné,zda se to jisté,nejmenované skupině zdejších návštěvníků,nebude líbit.
A těm ostatním děkuji za pochopení,v podstatě se pro ně změní jen to,že už nebudou na blogu Pohraničník uráženi a hloupě zesměšňováni.
ADMIN: Pohranicnik@bloguje.cz
