Blog - Pohranicni straz , statni hranice CSSR .







Odkazy:
Navštivte tyto WWW.

Důstojníkem na rotě PS v Trojmezí-část 5.

Od rotmistra po podporučíka-ve službě u PS (V.)

Pohled na službu u pohraničníků očima velitele čety z 1.rPS Trojmezí

Opět jsem se po delší odmlce dostal k tomu,abych zde na weblogu Pohraničník publikoval něco málo svých dalších vzpomínek z doby,kdy jsem studoval na vojenské škole SOŠ PS a VMV v Holešově a poté sloužil jako velitel čety na pohraniční rotě v Trojmezí. Opět ani zde nejsou příběhy nějak přesně chronologicky seřazeny,postupně je na weblogu zveřejňuji tak,jak si na ně vzpomínám. Zrovna nedávno se mě vybavilo pár vzpomínek a tak si je zde budete moci přečíst.

 

Foto: 1.ročník SOŠ PS a VMV (spolu s kolegy ze VSOŠ ČSLA).

Podobně jako studenti civilních středních škol,nebo učni SOU,kteří měli během svého studia tzv.praxi,jezdili jsme i my na exkurze po různých pohraničních rotách,povětšinou u Znojemské brigády PS,neboť tam to bylo z Holešova nejblíže. Zpočátku,kdy jsme byli takoví ti "holubi" z prvního či druhého ročníku SOŠ PS a VMV,se jednalo opravdu jen o exkurze. Jelo se na pohraniční rotu,zde nám velitel roty či praporu podal nějaký teoretický výklad o systému ochrany státní hranice v daném úseku,potom nám pohraničníci základní služby předvedli nějaký ten zásah,třeba Poplachové hlídky (PchH) při zadržení narušitele státní hranice,nebo činnost při tzv.obraně roty,což byl jeden z poplachů,které se u PS v prvním sledu nacvičovali. To znamená tak 2x do roka předem hlášený Bojový poplach,kdy se dělaly "opičky" pro kontrolní orgány z brigády PS,většinou i s výjezdem do cvičného opěrného bodu,kde jsme provětrali i naši "artilérii" – to jest dva bezzákluzové kanóny BzK  :-)  Pohraniční poplachy se snad ani cvičně nedělaly,těch bylo každý měsíc dost a dost – a naostro,když se něco semlelo na drátech,nebo byl nějaký poznatek od místního obyvatelstva,PPS či pátrače.

Ona zmiňovaná "Obrana roty" byl cvičný poplach,po jehož vyhlášení se vybíhalo se zbraněmi zaujmout kruhovou obranu kolem objektu pohraniční roty. V objektu bylo připravených i pár zákopů a nacvičovalo se zaujetí v určitém časovém limitu. Smyslem bylo bránit rotu PS při napadení jak z týlu,tak i ze zahraničí.

Ilustrační foto: výjezd OT-64 v objektu pohraniční roty.

Myslím,že tak úplně nesmyslné nácviky to nebyly,neboť bylo pár případů,kdy piloti US.ARMY s bojovými vrtulníky přeletěli státní hranici a chvilku kroužili nad objektem pohraniční jednotky. Byla to docela drzá provokace,která by mohla eskalovat i k nějakému incidentu,neboť na každé pohraniční rotě byly RPG,kterými bylo možné americký vrtulník sundat dolů. To ovšem američtí vojáci věděli moc dobře a proto ono "kroužení" netrvalo moc dlouho a po pár vteřinách Yankees odletěli rychle zpět do západního Německa. Tyhle případy se odehrály – a teď už si nevzpomínám zcela přesně,buď v úseku sušické,nebo domažlické bPS. Tak nám to aspoň tvrdili ve škole v Holešově. Během mé služby v Trojmezí jsem nic takového nezažil,když tedy nepočítám občasné přelety amerických vrtulníků Cobra pár desítek či stovek metrů na naše území.  Ke cti západoněmecké BGS je třeba dodat,že ta se svými helikoptérami Allouette nikdy hranici nenarušila. Aspoň o tom nevím. To jen Amíci byli jak z divokých vajec  :-)

Ale,to jsem odbočil. Poté jsme většinou na pohraniční rotě poobědvali (vždycky byla nějaká bašta,řízek a bramborový salát,nebo flákota masa s hranolkama) a jelo se třeba ještě na OPK (hraniční přechod).

Foto: oběd na pohraniční rotě – během exkurze ve 3.ročníku SOŠ PS a VMV.

Pamatuji si například na návštěvu OPK Hatě. Náčelník OPK nám udělal výklad,ukázal nějaké ty zabavené časopisy (např.Playboy nás zaujal převelice), pobesedovali jsme,v celním prostoru bylo bistro,kde jsme si dali kafe a Colu a jelo se zpátky. Buď do Holešova,nebo jsme přespali někde ve výcvikovém praporu a na exkurzi se jelo i druhý den. Tyhle víkendové exkurze byly fajn,neb jsme vždy večer hromadně navštívili nějakou hospodu v pohraničí a tam jsme se zhulákali jako Rudí námořníci  ;-)  Nu což: "život vojenský – život veselý".

Foto: "Kdo chvíli močil,již močí opodál" (momentka z cesty na exkurzy k rPS).

 

Ve třetím ročníku a pak zejména ve čtvrťáku,kdy jsme vykonávali pětiměsíční náhradní vojenskou službu jsme v rámci jakési "praxe" byli rozmístěni po skupinkách na pohraniční roty,teď už to nebyla znojemská bPS,ale buď jsme byli na Šumavě (sušická BPS) nebo i u budějovické bPS. Já sám jsem se mj.dostal třeba na rotu PS v Stožci. Měl jsem tam i se spolužáky štěstí,neboť rota byla nová (takový ten typ horské chaty), velitel byl rozumný chlap. Sloužili jsme strážného roty, pomocníka dozorčího,nebo v terénu,spolu se záklaďáky,buď kontrolní hlídku na drátech,nebo k.hlídku na linii hraničního pásma. Musím říct,že kolektiv vojáků tam byl super a krajina všude kolem doslova úchvatná. V zime bych tam ale sloužit nechtěl. Inu,Šumava je v zimě drsný kraj.

Dobová fotografie z úseku rPS Stožec (zdroj: Vojensko.cz)

V souvislosti s tím si vzpomínám na jeden průšvih,který v době výkonu praxe "vymamlasili" spolužáci z vyššího ročníku. Shodou okolností se odehrál na Šumavě. Naši starší kamarádi během kontrolní hlídky v terénu viděli,že se kolem drátů potuluje liška. Probudili se v nich lovecké pudy a lišku odbachli s tím,že ji stáhnou a trofej – kožich,použije jeden z nich k výrobě ozdobného doplňku ke kabátu jeho přítelkyně.

Jak řekli – tak udělali. Kožich stáhli,zbytek lišky zakopali někde u stromu a bylo. Druhý den pak byl návrat do Holešova. Následující víkend pak měli všichni studenti KVOP (opušťák) a jelo se domů.

Po návratu se celá tahle akce prokecla. Buď to vyčmuchali kontráši z VKR,nebo si někdo z našich "lovců" pouštěl hubu na špacír v Armě,nevím. Tak či onak nastalo velké vyšetřování a ve finále se dokonce zjistilo,že v oné části Šumavy,kde kluci bachnuli tu lišku,řádí vzteklina. Takže,nejen,že kožešinu musel "vrchní lovčí" vrátit,ale kromě kázeňského trestu,čekala jeho i ostatní účastněné velmi nepříjemná preventivní léčba. Což v 80-tých létech nebyly žádné léky ze Švýcarska,ale sovětská vakcína,která se aplikovala jehlou do břicha,což,jak známo bylo dosti bolestivé. Marná sláva,každý špás něco stojí :-)

Další vzpomínku,kterou chci tady publikovat mám z doby,kdy to "šastlo" v Černobylu. Nebojte,nehodlám se zde zabývat příčinami katastrofy tétu ukrajinské atomové elektrárny,spíše jejími druhotnými následky (ovšem,je nutno brát to s rezervou).

Jistě většina z vás ví,že exploze této jaderné elektrárny byla v roce 1986 a obyvatelé Československa,kteří neposlouchali RFE – Svobodnou Evropu, se o ní dozvěděli z Rudého práva a vysílání čs.TV a rozhlasu až někdy počátkem května. Docela se to u nás bagatelizovalo,Sověti neustále tvrdili,že "vsjó normálno" :-) ,ale třeba na německé tv ARD či ZDF ve zprávách neustále ukazovali různé grafy o radioaktivním záření naměřeném ve Skandinávii i západní Evropě a bavorská televize BR3 týrala poklidné obyvatela Bavorska hrůzně vypadající mapou s radioaktivním mrakem,který se táhnul z Ukrajiny do Freistaatu Bayern,aby zde zahubil vše živé od Hofu,Landshutu až po Mnichov a Norimberk  ;-)

Vzpomínám si,že jsme s technikem roty a vojáky,co měli specializaci na zacházení s dozimetry (myslím,že ženisti) prováděli různá měření v objektu roty i v terénu,u říčky Rokytky na státní hranici,v lese,na poli – a nic. Všechno bylo v normě,takže ti, kteří očekávali dramatickou story,jak měřáky dozimetrů byly v červených polích,výstražně pískaly a pohraničníci padali jako mouchy, krvácejíce ze všech tělesných otvorů, budou asi zklamáni  :-)

Ale,nějaký efekt ten radioaktivní spad zřejmě měl. V roce 1986 a 1987 rostlo přímo neuvěřitelné množství hub. Tedy,ne že by v hraničním pásmu,nebo za signální stěnou, byla o houby nouze,kdo sloužil na čáře a věnoval se sběru hub,ví své. Ale po ty dva roky těch hub bylo opravdu extrémně velké množství. A v hospodě u Cinka šla mezi místními obyvateli samozřejmě řeč,že je to díky tomu spadu po explozi v Černobylu.

Foto: Budova pohostinství U Cinka v Trojmezí.

Takže,není třeba zdůrazňovat,že vojáci na rotě v Trojmezí houby sbírali a i když to bylo Týlovým oddělením bPS v Chebu zakázané,dělali si smaženice,houbové řízky,omáčky a co já vím ještě. Kila a kila sušených hub byly posílány v balících domů. Mě samotného sběr hub vůbec nebavil,což však nevadilo,protože jsem od svých vojáků z čety dostával tak obrovské kvanta sušených hub,že jsem to v těch balících posílal domů také,tudíž rodiče v Ostravě si houbových delikates užili rovněž něúrekom.

Obrázek: operační mapa části úseku 1.rPS Trojmezí.

Že jsem nesbíral houby já,neznamenalo,že by se tomu jiní důstojníci z Trojmezí nevěnovali. Takový staršina (VPr), nadpraporčík Tonda Fyrít (už je chudák na pravdě Boží) v této houbové sezóně neobyčejně ožil a v terénu se nepohyboval jinak,než s velkým košíkem v ruce :-) Což bylo neobvyklé,že staršina takhle courá po lese a paloucích,když jinak do terénu,hlavně na kontroly hlídek,chodil zásadně po silnici,nebo lesních cestách.

Dobové foto-"velitelský sbor"1.rPS Trojmezí. Zleva: VPr nprap.Tonda F.,dřepící VČ3 Zdeněk V.,VČ2 Petr F.,VČ1 Evžen "Franta"L.,VR mjr.Roman K.,ZVP kpt.Luboš B.

 

Další,z velitelského sboru,kdo nesbíral houby,byl ZVP (politruk) kapitán Luboš B. Teda,ne,že by neměl rád houbové pochoutky. Naopak,Luboš byl v tomto směru velký požitkář a kde se co dalo sníst,či vypít,tam nechyběl :-) Nicméně,do sbírání hřibů se mu nechtělo,byl spokojený se smaženicemi,které zkonzumoval v kuchyni,když měl na rotě službu operačního důstojníka (DDR). Co by se namáhal shýbáním v lese,když se královsky nabaštil houbových delikates na rotě i bez toho.

Ovšem,jiného mínění byla Lubošova choť, paní Evelýna. Mimochodem,velmi hezká a sympatická paní,znal jsem jí osobně,neboť prodávala v místním obchodním středisku a pak z doby,kdy jsem politrukovi a jeho paní pomáhal při stěhování.

Samozřejmě,že se paní Evelýně doneslo,že ostatní důstojníci z Trojmezí či Pastvin (2.rPS) nosí domů "tuny" hub – a Luboš nic. Velmi důrazně Luboše vyzvala,aby se též zapojil do mykologické iniciativy a koukal domů přinést kvanta hub,neboť rodina strádá a vůně smaženice se linou ze všech domácností,jen z té jejich ne. Inu,nebylo zbytí. A protože Lubošovi,jakožto vlastně zástupci velitele roty bylo hloupé si říct vojákům o pár kilo hub,tak se rozhodl,že houby nasbírá sám.

V den,kdy vyrazil na sběr hub,jsem měl službu operačního důstojníka a tak mám celou politrukovu houbovou akci z první ruky.

Politruk si nechal zavolat řidiče motocyklu ČZ,kterýžto se využíval,když to počasí dovolilo,šetřila se tak PHM a kilometry UAZů,nebo P V3S. Nasedli na mašinu a odfrčely kolem hospody U Cinka,po tzv.Magistrále,do lese,směrem ke stanovišti Bunkr 2.

Za pár hodin koukám,že motorka se vrací zpět,ale jezdci už nejeli na rotu,ale řidič ČZ odvezl politruka domů,do Hranic. Ostatně,bylo už to kolem 17.hodiny odpoledne,tak proč ne.

Za chvilku se čézeta vrátila a řidič se mě jal se smíchem vyprávět,jak politruk sbíral houby.

Já jsem předpokládal,že se Luboš nechal někam vyvézt,kde roste hodně hub a tam,že se je vydal sbírat,zatímco řidič motorky mu buď pomáhá,nebo si hodil oraz,zaujal polohu ležícího střelce a někde schován za stromem si dáchnul. Ovšem,relita byla úplně jiná.

Když se řidič ptal,kam má politruka zavést,tak mu Luboš řekl,ať zastaví hned. A pak mu vysvětlil svůj geniální plán,jak pohodlně sbírat houby. Politruk si sedl na motorku zády k řidiči a nařídil mu,ať velmi pomalu jezdí po lese a když on,teda Luboš,někde uvidí velké množství hřibů,tak mu nařídí zastavit a houby posbírají. A tak se i stalo  :-)

Myslím,že to musel byl pohled pro bohy: motorka pomalu projíždí lesní zákoutí,palouky a mýtiny a politruk,jsa obrácen zády k řidiči,sedí na motorce a ostřížím zrakem vyhledává shluky jedlých hub...  ;-)

Taktika,byť poněkud v české kotlině neobvyklá,byla úspěšná a šťastný politruk domů dovezl velký košík hub. Tak si jen říkám,co by na to řekl guru českých houbařů Miroslav Smotlacha http://cs.wikipedia.org/wiki/Miroslav_Smotlacha

(C) Autor příběhu: Zdeněk http://www.lide.cz/pohranicnik@bloguje.cz

Kontakt: Pohranicnik@bloguje.cz

 

------------------------------------------------------------------------------------------------

Související články na weblogu Pohraničník:

Od rotmistra po podporučíka-ve službě u PS(IV.)

http://pohranicnik.bloguje.cz/879696-dustojnikem-na-rote-ps-v-trojmezi-cast-4.php

 

Od rotmistra po podporučíka-ve službě u PS(III.)

http://pohranicnik.bloguje.cz/877157-dustojnikem-na-rote-ps-v-trojmezi-cast-3.php

 

Od rotmistra po podporučíka–ve službě u PS (II.)

http://pohranicnik.bloguje.cz/873757-dustojnikem-na-rote-ps-v-trojmezi-cast-2.php

 

Od rotmistra po podporučíka – ve službě u PS (I.)

http://pohranicnik.bloguje.cz/871772-dustojnikem-na-rote-ps-v-trojmezi.php

 

"ČETNÍKEM" NA ČESKO-POLSKÉ HRANICI .

http://pohranicnik.bloguje.cz/802404-sluzba-na-polske-hranici-vavrovice.php

 

"POPRAVA" U ŽELEZNÉ OPONY.

http://pohranicnik.bloguje.cz/839273-vzpominka-na-sluzbu-u-ps.php

 

Jak jsem způsobil mimořádnou událost v Trojmezí.

http://pohranicnik.bloguje.cz/869922-mimoradka-v-trojmezi.php

 

Železná opona na rozmezí ČSSR a NDR.

http://pohranicnik.bloguje.cz/889435-zelezna-opona-cssr-ndr.php

 

 

FORUM PS OSH: http://forum.lide.cz/forum.fcgi?akce=forum_data&auth=&forum_ID=47832

FACEBOOK:   http://www.facebook.com/group.php?gid=326442737125&v=wall

 

 

 

AKTUÁLNĚ: Tip pro návštěvníky města Hranice (v Čechách) a obce Trojmezí – naučná stezka.

V cíli naučné stezky je i Pamětní kniha (Kniha návštěv),kde se mohou turisté a návštěvníci zapsat  :-)

linkuj.cz vybrali.sme.sk

poslal pohranicnik, 6.06.2011, 18:25:00

---

Komentáře

(Monika - Mail - WWW)
Zdeňku hřiby jsme měli nasušené asi na 3 roky,houby všude kam se člověk podíval a Luboše si na motorce dovedu živě představit,musela to být krása :-)jsem zvědavá zda letos bude opáčko co se týká růstu hub,ostatní už odvál čas a život jde dál.Monika

(karlik - Mail - WWW)
Vrtulníky US Army se kolem Domažlic motaly vcelku pravidelně. Jak moc se zajímaly o roty PS netuším, zajímavější pro ně byl Čerchov, Zvon popř. stanoviště PVO u Domažlic a nebo jen tak vyprovokovat radary PVOS, či stíhače od 5.slp z Líní
podrobněji třeba zde http://www.vrtulnik.cz/ sekce "nad hranicí"
jo kde jsou ty časy, co cobra těsně nad stromy prchala směr západ a chvíli po ní ostrá hotovost ve formě MiGů21 či Delfína :-)

Stožec.. (noveudoli - Mail - WWW)
Zdeňku ahoj,v kterém roce jsi byl na stáži ve Stožci?!Jo krajina krásná a zima krutá.Ale přežili jsme a vzpomínáme s láskou.A proč tam pořád jezdíme a potkáváme se s klukama?! Protože to máme srdeční záležitost.Nakonec to můj život obohatilo...Hezký den všem.NÚ.

Re: Karlík (ADMIN - Pohraničník. - Mail - WWW)
Děkuji za Vaši poznámku k tématu přeletů vrtulníků US.ARMY na československé území.
Webové stránky Vrtulnik.cz samozřejmě znám,dokonce jsem z nich jednou čerpal informace pro článek zde na weblog Pohraničník :-)

Re: Stožec (ADMIN - Pohraničník. - Mail - WWW)
Nazdar Stando.
Na rPS ve Stožci jsem byl na stáži a teď nechci kecat,ale mám dojem,že na jaře 1984,nebo 1985,tzn. ve třeťáku,nebo čtvrťáku SOŠ PS a VMV.
Bylo to na jaře,to vím,bo roztávaly poslední zbytky sněhu. Počasí bylo už ale příjemné,ani zima,ani horko :-)
A krajina fakt nádherná! A jak jsem psal v článku výše, VR byl normální chlap,nedělal nám tam zbytečnou "službu jako řemen" a kluci záklaďáci na rotě se mě zdáli jako dobrá parta.
Velmi rád na ten týden strávený ve Stožci vzpomínám.

Re:Zdeněk a Stožec... (noveudoli - Mail - WWW)
Tak v tom případě si myslím ,že to byl rok 1984,jaro...Měl jsem tu čest.V roce 1985 už tam pohoda nebyla a rota byla rozhádaná..Ale i tak na to vzpomínám.Před 27 roky a 30 kg...Letí to!

(Solitér - Mail - WWW)
Admine, zdravím.
Sběr hub v provedení Luboše- díky za informaci.Při nejbližší příležitosti se ho zeptám, kolik toho nasbíral. Děláme totiž u stejné firmy.
A před časem padlo jméno Tondy J.- minulý týden jsme se potkali, zavzpomínali, slivovice /pro mne/ a zelená /pro něj/ tekla proudem...

Re: Stožec 1984 (ADMIN - Pohraničník . - Mail - WWW)
Jj,také se spíše přikláním k tomu,že to bylo ve třeťáku a tedy v roce 1984. Ale jistý jsem si nebyl. To víš,mozek není HDD a jak roky utíkají,detaily zapomínám.
A roka + kila neřeš. Já bych už dnes v čele pátrací skupiny běžet nemohl, na špačkárnu by mě museli vytáhnout kladkostrojem a narušitelé SH by na mě u drátů dělali dlouhý nos :-)

Re: Solitér. (ADMIN - Pohraničník . - Mail - WWW)
Taky tě zdravím a jsem rád,že jsi se tu ukázal. Však vím,že Hranice,Trojmezí a Pastviny nejsou ti neznámým pojmem :-)
Na svého bývalého velitele roty Tondu J.vzpomínám docela rád. Z těch velitelů,které jsem zažil,patřil k těm lepším (v lidském slova smyslu) a mj.jemu vděčím za všechny ty zážitky s německými kolegy od GT DDR z roty v Possecku,neboť Tonda vyvíjel velké úsilí,aby se neformální přátelské styky s německými pohraničníky obnovily. Tonda J.měl výhodu,že byl docela kámoš s velitelem praporu pplk.M.a ten to vždycky schválil. Jinak to totiž "důležití pánové" ,zejména z chebské brigády neviděli moc rádi. Buď byli podezíravý jako Stalin :-) nebo nám ten Freundschaft prostě záviděli...

Hospoda u Cinka,hospoda Beseda,Gaststube na německé straně,nebo chata PPS u přehrady v Trojmezí by mohli vyprávět. V tomhle směru to byly hezké časy a já u toho nikdy nechyběl,neb jsem byl na rotě jediný,kdo byl schopen tlumočit NJ/ČJ.

Luboše B.se na jeho sběr via motorka ČZ určitě zeptej. Také se zeptej,zda si ještě pamatuje,když jsem jemu a p.Evelýně pomáhal při stěhování,jak chtěl esteticky vyřešit fakt,že v obýváku měl jednu skříň nižší a druhou vyšší. Paní Evelýna,když slyšela Lubošovo řešení tak padala do kolen :-))

Hranicko (Solitér - Mail - WWW)
Admine,
vzpomínek by bylo na knihu. I na Cinka. Před měsícem jsem šel kolem, probíhá rekonstrukce. Ale hospoda již z toho nebude, vypadá to na byty.
Jinak zde to již zaznělo- 2.7.v 11:00 se v Krásné odhaluje pomník "Ochráncům Československých hranic 1918-1991".
Možnost setkat se po letech s mnohým známým.
Evelýna- znám, spolu s Lubošem a zní to bylo něco táboráků. Nyní je L.B. ženatý již potřetí. A je z něj náruživý zahrádkář. Jo, věk nezastavíš...

Re: Hranicko. (ADMIN - Pohraničník . - Mail - WWW)
Hm,tak to mě mrzí,že z hospůdky U Cinka bude nějaká bytovka :-( Hospoda tam byla za 1.republiky,za Protektorátu,za socialismu,jen tu naši novou dobu nepřečkala...

O té akci v Krásné vím,ale určitě nepřijedu. Přeci jen to mám přes celou republiky a mám pár důvodů,proč nemohu odjet. Tak všechny z Trojmezí a Pastvin pozdravuj a pokud se tam ukáže pplk Jiří M. tak ho speciélně pozdravuj. Moc rád na něj vzpomínám a možná (určitě) si na mě bude pamatovat - tolik průšvihů jako já nikdo z rot 1.praporu PS neměl :-)

Ježkovy oči! Luboš se oženil potřetí?! To mu to jednou nestačilo,chlapovi špatnému? Já se oženil,rozvedl - a už do chomoutu nejdu nikdy více ;-)
Samo,že i jemu vyřiď mé bojové pozdravy.
Je to fajn chlap a oba jsme v Trojmezí byli za Moraváky. Se divím,že se po Listopadu 1989 nevrátil taky domů na Moravu,jako já. Vím,že říkal,že jeho rodiče tam měli nějakou zemědělskou usedlost.
A s tím zahrádkářem jsi mě nepřekvapil: holt,probudil se v něm vztak k půdě, chicht :-))

dotaz (Jiří Malý - Mail - WWW)
Dobře se tyto vzpomínky čtou.V druhém odstavci RE:Hranicko je vzpomínán pplk.Jiří M.Hledám jednoho svého bývalého kolegu z UVMV, který se rovněž jmenoval Jiří.Příjmení pak bylo Matoušek.Pokud by o něm někdo věděl, velice rád bych na něj dostal spojení.Snad se nebude zlobit, že jsem uvedl celé jméno. Srdečný dík.

Re: dotaz (ADMIN - Pohraničník. - Mail - WWW)
Zdravím Vás, Jirko. Samozřejmě nemám nic proti domu,když se v rubrice komentáře hledají kamarádi a kolegové z dob služby u PS či VMV. Snad vašeho kamaráda najdete.

Možná to nevíte,ale existují i webové stránky přímo zaměřené na tohle téma.
* http://www.chybismi.cz
Zkuste to tam,kdoví,třeba to k něčemu bude.

Omluva pro admin (Jiří Malý - Mail - WWW)
Velice se omlouvám za poněkud netradiční formu "pátrání po osobách".Když jsem v loňském vypotil úvahu, která byla zveřejněna ke dni PS očekával jsem,že zareaguje některý z kamrádů vyřazených z UVMV Bruntál v roce 1965.Já mám smůlu,neboť když najdu nějaké spojení ozvou se jen pozůstalí.Zkouším to na "vojensku.cz", ale také s malým úspěchem.Chtěl bych trošku objasnit osudy těch, kteří museli po roce 68 odejít a po rehabilitaci se vrátili nebo zůstali mimo službu. Přemýšlím o úvaze pod názvem od "vojína po poručíka PS" a doplnit to o pár foto k letošnímu dni PS, ale mám obavy aby z toho některé dobré duše neudělaly něco jiného než je důstojná vzpomínka na všechny kteří sloužili u PS a v dobrém vzpomínají.
Děkuji Jirka

Re: J.Malý (ADMIN - Pohraničník . - Mail - WWW)
Jak říkám,Jirko,nemusíte se omlouvat, weblog Pohraničník je tady i pro takové případy :-) Ostatně,už se stalo,že se díky tomuto webu sešli dva veteráni od PS,kteří spolu byli na vojně na přelomu 50/60-tých let,pak ztratili na sebe kontakt a díky Pohraničníkovi se našli a setkali. Poslali mě o tom mail i s fotkou a udělali mě tím velkou radost.

Samozřejmě,že pokud napíšete i k letošnímu Dni Pohraniční stráže nějakou úvahu či článek,podobně jako v roce 2010 http://pohranicnik.bloguje.cz...php velmi rád jej uveřejním,včetně fotografií.
S pozdravem
Zdeněk - Admin weblogu Pohraničník.

(max přes proxy - Mail - WWW)
Hezký článek, o PS, to tady vyhledávám. Jen malé. víceméně přátelské šťouchnutí. Já když popsal jak sme blbli se služebními psy, tak jste mě kluci pohraničářský málem kamenovali. Aneb, život vojenský, život veselý. Zastřelená liška, ta vás nechává chladnými. Na to nikdo rozhořčeně nereagoval. Přitom, já nezabil nic, nad velikost mouchy.
P.S. Nic ve zlým :-)

Zdar Bejku ( - Mail - WWW)
Velice jsem se nasmál té první fotce jak jste byli v prváku. Když jsi vzpomenu na prvák na sosče tak to bylo dílo. Mějse ty stará vojno. Vašek

Šatov 2011 (ADMIN - Pohraničník. - Mail - WWW)
POZVÁNKA http://a2.sphotos.ak.fbcdn.net...pg

Něco pro zasmání :-) Článek od "blogera" Marka Ouředníka. (ADMIN - Pohraničník . - Mail - WWW)
Roční služba na čáře - Pohraniční stráž koncem studené války http://ourednik.blog.respekt.ihned.cz...

Bože můůůůj,jak se říká tady u nás: "To je cyp jak lampa" :-)

Marek Ouředník, pohraničník, důstojník ČSLA v 80. letech (Zdeněk Nagovský - Mail - WWW)
No ty jo, ale dobře mu to tam odborná veřejnost napsala. Jinak nevím co je to za toho soudního lékaře co tam píše v reakcích o mrtvolách plných červů, které týdny vlály na signálce. Jo, dobrý, hovadina jak řemen. "Soudní lékař" bude asi zřízenec, mrtvolkář, plný chlastu. Autor jenom plný chlastu.

Marek Ouředník - TOP 09 (Jenda. - Mail - WWW)
Tím se vše vysvětluje http://www.top09.cz...e/?stranka=22


30.3.2010 | 10:39
Marek Ouředník, 22 let - student
TOP 09 se pro mě stala při současném rozložení politického spektra jedinou volbou. Jedinou volbou, která pojmenovává věci skutečně pravými a správnými jmény. TOP 09 má snahu řešit velmi nepopulární problémy, vytkla si takový cíl a já s tímto cílem souhlasím. Mnoho stran nabízí nejrůznější dávky a tím tak téměř korumpuje voliče. TOP 09 se snaží ušetřit státu výdaje a zajistit tak racionální skladbu státního rozpočtu. Přeji všem kandidátům TOP 09 úspěch ve volbách a doufám, že se podaří prosadit body programu zejména v oblasti daní a sociálních dávek. Hodně úspěchu.

Re: Zdeněk Nagovský (ADMIN - Pohraničník. - Mail - WWW)
Zdenále,může být,že "pohraničník" Marek Ouředník hulí špatnej matroš,který koupil po cestě ze schůze TOP09 ;-) Anebo,pije lacinou a nekvalitní pálenku z Lídlu.

Admin (Zdeněk Nagovský - Mail - WWW)
To je síla. Není von ten autor náhodou Marek Pohraničník, povoláním Ouředník? Jo, na nekvalitní chlast pozor, odnášejí to cévy. Ale my se šetříme, viď Zdenále. K našim zlatým hvězdám se hodí minimálně E.Ch.Guevara.

(Dan - Mail - WWW)
njn.... lidi co provozujou blogy jsou často grafomani..... admin promine :-)

Re: Dan (ADMIN - Pohraničník . - Mail - WWW)
Admin weblogu Pohraničník nemá co promíjet :-) Bohužel,nejsem "grafoman",tudíž nové články se zde neobjevují tak často,jak bych možná i chtěl.
Ale,marná sláva,mám i jiné zájmy. Navíc jsem leckdy líný a "dolce per niente" je mě milejší než datlování na PC.
Naštěstí na náš pohraničářský web přispívají občas i jiní,kteří sloužili u PS (případně u ČSLA).
Marek Ouředník se ovšem se svojí story vycajchnoval,jen co je pravda ;-)

Re: Zdeněk N. (ADMIN - Pohraničník . - Mail - WWW)
Zdenále,musím přiznat,že velejemný rum Che Guevara už jsem delší dobu neochutnal. Což se,jak doufám,změní v červenci (však víš - 11.7.máme svátek).

(Dan - Mail - WWW)
Hele, jestli je mu 22, nwbyl mu v 89 ještě ani rok..... docela málo na to že sloužil druhým rokem.....

(Dan - Mail - WWW)
Hele nic ve zlym.... ale předpokládám že den ČSLA asi nějakej taky byl.... ale kdybyste mě zabili, tak si nevzpomenu kdy to bylo. To nemluvim o tom že to že bysme ho slavili mi nenapadne ani v nejšílenějším snu.

suchohríby (jozef66 - Mail - WWW)
Zdendo, v roku 1986 som robil VČ psovodov v Malackách pri jednom taktickom cvičení som dal povel,, čata zmizni,,čo znamenalo, že do 30.sek. som nesmel mať v dohlade ani jedného vojaka. Moji chlapci mi z vďaky za tento povel priniesli 36 plných prilieb suchohríbov. Na ubytovni sme ich krájali dva dni a sušili v troch izbách ale potom chutili výborne. S pozdravom Jozef

Re: Dan (ADMIN - Pohraničník. - Mail - WWW)
Dane,vy si samozřejmě slavte,co chcete. A my si budeme připomínat a slavit,co budeme chtít rovněž tak.
Vzhledem k pokročilé večerní době se už nechci pouštět do obsáhlejšího komentáře.
Howgh!

Re: Jozef66 (ADMIN - Pohraničník. - Mail - WWW)
Zdravím Tě, Jožo. Rád Tě vidím na našem weblogu :-) Takže,jak vidno,houbové žně se konaly od západu na východ,zhruba všude stejně. Jo,kde jsou ty časy :-) Dneska se nacpu leda tak smaženými žampióny s tatarkou a hranolkama a to už nemá to kouzlo jako smaženice na pohraniční rotě.
Měj se fajn,chlape a pozdravuj všechny ze SOŠky, které máš "v dosahu".
S pozdravem: Zdeněk.

Den ČSLA (Karel Runkas - Mail - WWW)
Den ČSLA se slavil 6. října. V tento den v roce 1944 při Karpatsko - dukelské operaci vstoupil první voják čs. armádního sboru na naše území. Nemusíme "slavit" ale za vzpomínku tento den stojí.

O čem Ústav pro studium zločinu komunismu se nezajímá ? (Josef - Mail - WWW)
V padesátých letech jsem sloužil na rotě Pleš (Poběžovická bPS).Zde se v r.1958 (1959?)pokusil uprchnout do SRN jistý Královec z Poběžovic,kterrý se roku 1955 vrátil z Německa na základě tehdejší amnestie a pracoval pak v hurnickém učilišti Zbuch u Nýřan.K útěku si vzal dva učně (zřejmě jako pokusné králíky k překonání drátěných překážek).Když klucí viděli elektrické dráty, utekl jeden z nich a druhý nechtěl do drátů vlézt. S poznámkou "jsi posera, já ti to ukážu" vlezl sám do drátů a byl proudem zabit. To píši jen jako vzpomínku na to, co se všechno na hranicích stalo a o čem se dnes nemluví.

---

Přidání komentáře...

Vaše jméno:


Váš e-mail:


URL vašich stránek:


Nadpis:


Text: