Blog - Pohranicni straz , statni hranice CSSR .
Odkazy:
Navštivte tyto WWW.
|
18.12.2011
Důstojníkem na rotě PS v Trojmezí-část 7.
Od rotmistra po podporučíka-ve službě u PS (VII.)
Pohled na službu u pohraničníků očima velitele čety z 1.rPS Trojmezí 
Rok 2011 se pomalu chýlí ke konci a než zde začnu publikovat pohraničářské příběhy s vánoční a sivestrovskou tématikou je načase,abych splnil již dříve daný slib,že na náš weblog hodím další ze svých vzpomínek na dobu,kdy jsem nosil uniformu Pohraniční stráže. Následující "story" je z doby,kdy už jsem nebyl rotmistr ani nadrotmistr,ale důstojnické embryo – tedy, podporučík.
Příběh,který vám chci napsat se odehrál někdy v roce 1989. Bohužel,nejsem schopen přesně datovat aspoň měsíc,natož den. Nepsal jsem si deník,čehož dodnes lituji – mnoho vzpomínek se mě už vykouřilo z hlavy,což platí i v tomto případě,kdy si pamatuji děj,ale nikoliv dobu,kdy se přesně udál. Připouštím,že se mohl odehrát i v roce 1988. Možná se zde časem ozve někdo z aktérů oné události a upřesní to.
Stále jsem sloužil na 1.rPS v Trojmezí,jako velitel čety. Po absolvování dálkové Důstojnické školy,přezdívané "švindlkurs" (nejezdili jsme totiž do Holešova,kde byla VŠ SNB 3.fakulta OSH, ale vše se odehrávalo na 5.bPS v Chebu) jsem byl povýšen do hodnosti podporučíka. Musím zde upřímně napsat,že jsem byl povýšen o něco později než ostatní kolegové,neboť mě nadřízení z ašského praporu i chebské brigády neodpustili mé průšvihy,kterých jsem se během své "kariéry" na státní hranici dopustil (pro neinformované: o všem se můžete dočíst v mých předcházejících vzpomínkách,patřičné odkazy-links umístím dolů pod článek) .
Nakonec jsem se i já dočkal první zlaté hvězdy na nárameníku uniformy. Dodnes si vzpomínám,jak jsme to,v souladu s tradicí,zapíjeli v hospodě U Cinka,která byla poblíž pohraniční roty v Trojmezí. V té době jste v pohraniční nálevně nemohli očekávat,že v nabídce bude Tequilla, Jim Beam, Havana Club,nebo aspoň Moskovskaya vodka,či jiný,velejemný destilát. Kdepak,takový schnaps byl k mání možná tak v gasthausu na té "špatné straně hranice" v Bavorsku,nebo u kosmopolitních čížků v Praze. U Cinka byla k mání SELIKO vodka, tuzemský rum, z lepšího pití pak Jenda Becher,nebo jediný alkohol s lidskou tváří – Myslivecká.
A právě ona vodka od fy.SELIKO byla vybrána k zapití mého povýšení v kolektivu ostatních praporčíků a důstojníků. Ještě nyní vidím,jak hostinská paní Woldertová nalévá z litrové láhve s modrou etiketou vodku,která nebyla vychlazená (nebo dokonce ledově chladná z mrazáku,jak by se slušelo),ale poněkud zteplalá. Kolegům nalila po velkém frťanu,mě však do decáku (tzv.hořčičák),kde už chrastily dvě zlaté hvězdy,vhozené do stakanu velitelem. Zkrátím to. Na povel "šavle hore" bylo vše vypito na ex.
Pravdou je,že po vypití onoho stakanu vodky mě silně natáhlo a já vážně uvažoval,zda se vypitý nápoj, spolu s dříve zkonzumovaným obědem,nevrátí zpět na světlo Boží :-) Nicméně,statečně jsem vydržel a dávicí reflexy ovládnul. Po krátkém rozdýchání,kdy jsem z černobílého módu začal opět vidět barevně,jsem vše spláchnul chebským pivem Hradní 11° a bylo mě už lépe. Nic už pak nebránilo volné zábavě a je pochopitelné,že jsme se v hospodě onoho dne zhulákali jako Rudí námořníci.
Na rotě v Trojmezí jsem mezi kolegy ve zbrani z velitelského sboru vyložené přátele neměl. Zajít někdy po službě na pivo,to ano,ale,že bychom se setkávali i v soukromí,to ani ne. U velitele roty je to jasné – velitel je velitel a služba není družba. Politruk (ZVP) i staršina (VPr) byli věkove o generaci výše. Druhý velitel čety, podporučík "Lahváček" (byla o něm již zmínka v příběhu UFO nad státní hranicí http://pohranicnik.bloguje.cz/774255-ufo-versus-pohranicni-straz.php ) byl poněkud jednodušší povahy a opravdu jsem k němu nikdy nenašel vztah,vlastně jsem se o to ani nesnažil.
Naštěstí u sousedů,na 2.rPS v Pastvinách sloužili mladí kluci mé věkové kategorie. Kamarádil jsem s Oldou Ž. jenž byl také myslím velitel čety,pocházel jako já z Moravy,na rozdíl ode mě už byl ženatý,měl moc hezkou a sympatickou manželku Janu,která žádnou legraci nepokazila. Vybavuji si večery,kdy jako jeden z mála majitelů videorecordéru (v oné době mělo v Hranicích video jen pár lidí),jsem se i přístrojem a patřičnou zásobou VHS kazet dostavil k Oldovi a Janě za účelem promítání ideologicky závadných filmů,které jsem sehnal od jednoho vexláka-video distributora v Ostravě. Možná i někdo z čtenářů weblogu si nyní zpětně vybaví ty kouzelné chvíle s videem,které mělo tak trochu příchuť zakázaného ovoce.
Promítání většinou začalo nějakou komedií typu Zmrzlina na špejli http://kasi69.ka.funpic.de/eis-am-stiel-domizil/filmmusik-teil-1-bis-8.htm nebo Policejní akademie, pokračovalo se akčními filmy jako byl RAMBO, nebo dnes už kultovní Commando se Schwarzeneggerem http://en.wikipedia.org/wiki/Commando_(film) přes horory – velmi oblíbená byla Noční můra na Elm Street – Freddie Kruegger děsil za reálného socialismu nejednoho diváka v Československu :-) a končilo se produkcí pro dospělé (ach,ty německé pornofilmy,kde opravář vodovodu zmermomocní nudící se hausfrau).
Dalším mým kamarádem byl Vašel S. který na Pastvinách vykonával funkci staršiny – tedy výkonného praporčíka,jenž byl také Moravák (mám dojem že z Holešova),stejně jako jeho manželka,která výborně vařila. Pokud Vaškova paní vaří i nadále stejně dobře,myslím,že se Václav pěkně zakulatil a dnes už by,podobně jako já,žádného narušitele státní hranice nedohonil.
A posledním kamarádem z Pastvin,o němž bude řeč,byl technik roty, rotmistr C. Jmenovat ho nebudu,jeho otec byl důstojníkem na funkci,kolem které by možná i dnes radostně čenichal nějaký inkvizitor typu Alfonse Rázka.
Onen technik byl mladý kluk nedlouho po škole a pro nějakou špatnost,která byla v nesouladu s předpisy a rozkazy velitelského sboru a HS PS OSH,neměl nikdy daleko,stejně jako já. Nejednou jsme spolu poseděli v hospodách, vymetali spolu noční podniky a naháněli spolu děvčata v Aši,kde technik bydlel. Dokonce byl tak oprsklý,že jako držitel tzv.modré vložky FMV k řidičáku (opravňovala ho k řízení služebních aut) uzmul na rotě v Pastvinách jedno z vozidel UAZ a jeli jsme za holkama do Františkových Lázní. Ach,kde jsou ty časy... ;-)
Jednou mě pastvinský technik volá a říká: "Zdeňo,odpoledne buď doma,stavím se na pokec a přinesu nějaké parádní pití z Reichu". Víc už to nechtěl rozebírat,prý uvidím. Byl jsem potěšený,že technik je takový dobrý kamarád a o schnaps se rozdělí se mnou,místo aby takové drahocenné pití vyslopal sám.
Aby jste tomu rozuměli. Sem tam se stalo,že při provádění demarkace,jsme se na čáře potkali s bavorským sedlákem,který tam měl pole,nebo majitelem rybníků na chov ryb,které byly také přímo u hranice a prohodili pár slov,někdy se i zapovídali – buď německy (přeci jen jsem němčinu šprtal na základce,díky rodičům,jenž mě přihlásili do jazyk.kurzu a pak i na vojenské škole) a asi dvakrát i česky,kdy ten člověk z druhé strany hranice měl vazby na Československo (asi sudetský Němec). Ve finále se někdy stalo,že jsme dostali placatici Jaegermeistera, nebo pár láhví bavorského piva. Na oplátku zase dostal takový Bavorák krabičku našich cigaret,nebo odznak z brigadýrky, což byl velmi ceněný suvenýr i mezi bavorskými policisty od BGP. Co já jich ná čáře rozdal...
Hned odpoledne jsem tedy pospíchal domů a nezašel ani na "jedno" do Besedy,nebo do bufetu na náměstí v Hranicích. Chvilku poté,co jsem dorazil domů,slyším zvonek. Za dveřma nikdo,otevřu tedy okno a tam technik z Pastvin a volá: "Zdeńooo,pojď dolů". Nebylo mě jasné proč, očekával jsem,že technik příjde s flaškou nahoru ,abychom ji vypili. Ale dobrá,sešel jsem dolů.
Vyjdu z domu a uviděl jsem vojenský UAZ nacouvaný zadkem až ke vchodu do domu. Technik se smál když viděl můj nechápavý obličej a povídá: "Nečum jak bacil do lékárny a pojď mě pomoc". Odhrnul plachtu vozidla a já uviděl – dřevěný soudek piva s nápisem Gottsmannsgrüner Pils . Bylo jasné,že je třeba ihned jednat a soudek přemístit rychle nahoru ke mě domů,než si podezřelého kontrabandu všimne oko nějakého slídila,co je v žoldu StB či aspoň VKR :-)
S funěním jsme soudek vynesli ke mě a umístili jej do vany. Technik ještě běžel pro něco dolů a já ihned začal napouštět vanu studenou vodou,za účelem chlazení vzácného moku. Ostatně i český génius Jára Cimrman říkal,že: "Teplé pivo je horší než studená Němka". Technik se vrátil a v ruce vítězoslavně třímal – pípu k onomu soudku.
Zatímco se bavorské pivko chladilo ve vaně,technik vyprávěl,jak k onomu pivu přišel.
Velitel ho poslal ještě s jedním vojákem na demarkaci,aby na státní hranici zkontroloval hraniční mezníky a zda stojí všechny červenobílé tyče vyznačující průběh hranice z čs.strany v ůseku jejich roty.
Během postupu podél hranice uslyšeli oba pohraničníci střelbu z bavorské strany. Nikoliv však z pistole či automatické pušky,což by znamenalo nějakou aktivitu západoněmecké pohraniční policie či vojenské hlídky US.ARMY,ale z loveckých zbraní.
Zanedlouho se našim pohraničníkům na demarkaci objevil výjev jak z filmu Slavnosti sněženek http://www.csfd.cz/film/6670-slavnosti-snezenek/ Skupina bavorských myslivců pronásledovala kaňoura a vedla po něm palbu jako vojáci u Verdunu. Buď byli Bavoráci tak špatní střelci,anebo byli poněkud nachmeleni,což byla příčina špatné mušky,neboť divočák,byť viditelně zraněný,stále utíkal. A protože zvířata na rozdíl od lidí neuznávají průběh státní hranice,přeběhl postřelený kňour kolem hraničního mezníku z Bavorska do ČSSR,kde asi 200 metrů na našem území konečně vypustil svoji duši a odebral se do věčných lovišť.
Němečtí myslivci stáli s protáhnutými obličeji u cedule LANDES GRENZE a smutně hleděli střídavě na zastřeleného divočáka a střídavě na blížící se hlídku čs.Pohraniční stráže. Očekávali,že pohraničníci přivolají vozidlo a kance odvezou k nám. Nicméně,jejich obavy se nenaplnily – a to zejména proto,že jeden z bavorských myslivců uměl česky.
Pohraniční hlídka došla k nim,vojáci zasalutovali a pozdravili po bavorsku "Grüss Gott". Myslivci také pozdravili a jeden z nich řekl česky "Dobrý den". Tím se prolomily ledy na obou stranách. Slovo dalo slovo,myslivci popsali průběh své akce a vyjádřili lítost nad tím faktem,že o úlovek nacházející se na české straně hranice příjdou,neboť jim asi čeští pohraničníci nedovolí,aby si kaňoura náležejícího do jejich honitby, z československého území odnesli.
Technik však tušil,že kdyby přivolal velitele a ten naše myslivce s oprávněním ke vstupu do hraničního pásma a za "dráty", bylo by to jednak spojeno s kdovíjak dlouhým hlídkováínám na demarkaci,než by se situace vyřešila + následné papírování, sepisování hlášení a malování plánků místa činu – a kdoví,co ještě. Navíc – a to rozhodlo,zohlednil přátelské vystupování myslivců i to,že jeden z nich hovořil česky.
A tak se ozhodl improvizovat a řešit situaci operativně na místě. Sdělil německým myslivcům,že jim s ohledem na dobré bavorsko-české vztahy umožní,aby si kance,který jen nedopatřením ukončil svoji pozemskou pouť místo v bavorské honitbě na českém území, odnesli sebou.
Myslivci poděkovali, lovecké pušky složili do pyramidy,překročili hranici a kaňoura spojenými silami odtáhli na jejich území, kde jej poté naložili do terénního vozidla,kterým mezi tím z Fassmansreuthu jeden z myslivců přijel.
Nicméně,nezůstalo jen u verbálního poděkování. Onen česky hovořící myslivec pak k technikovi přišel a řekl mu,že by chtěli poděkovat i jinak. A ať tedy přijede ještě ten den k místu loveckého "incidentu",zatroubí a chvilku počká,že mu něco za jeho ochotu doveze. A tak se také stalo.
Technik se urychleně vrátil na rotu,pod nějakou záminkou si vzal vozidlo UAZ a jel na demarkci ještě jednou. Zatroubil. Zanedlouho přijel z bavorské strany teréňák,jenž odvezl uloveného kance a v něm jako prezent – soudek bavorského piva včetně pípy. Bavoráci zkrátka mysleli na všechno,bez pípy bychom pivo ze sudu dostat jen těžko. Přeložili pivní soudek do UAZu a myslivec mu jen řekl,že až pivo vypije,ať prázdný soudek i pípu zase složí u hranični cedule Landes Grenze a zatroubí. Že si to pak někdo od nich odveze. A tak se i později stalo :-)
A co se dělo dále? Inu,když jsme s technikem usoudili,že pivo v soudku už bude dost vychlazené,narazili jsme pípu a jali se konzumovat. Musím místopřísežně prohlásit,že jsem do té doby tak dobré pivo ještě nepil a technik také ne. Během pátku a soboty jsme pivo vyslopali do poslední kapky. Je fakt,že nám s ním ještě v sobotu pomohl jeden kamarád,jenž se náhodně stavil,aby mě vrátil půjčené VHS videokazety a k němuž jsem měl tolik důvěry,abych mu sdělil,jak jsme k bavorskému pivu v original dřevěném sudu přišli . Pivo jsme vypili na zdraví německých myslivců i na věčnou památku divočáka,díky němuž jsme s k takovému truňku dostali.
Jak je z popisovaného příběhu zřejmé,odehrávaly se na západní hranici i okamžiky,kdy se nechrastilo závěry vojenských zbraní,nezněl jekot sirény pohraničního poplachu, ale naopak, klid a mír rozléval se vůkol a české hrdla svlažovalo bavorské pivo :-)
© AUTOR: Zdeněk Pohranicnik@bloguje.cz
Související články na weblogu Pohraničník:
Od rotmistra po podporučíka-ve službě u PS (VI.)
http://pohranicnik.bloguje.cz/900841-dustojnikem-na-rote-ps-v-trojmezi-cast-6.php
Od rotmistra po podporučíka-ve službě u PS (V.)
http://pohranicnik.bloguje.cz/894971-dustojnikem-na-rote-ps-v-trojmezi-cast-5.php
Od rotmistra po podporučíka-ve službě u PS(IV.)
http://pohranicnik.bloguje.cz/879696-dustojnikem-na-rote-ps-v-trojmezi-cast-4.php
Od rotmistra po podporučíka-ve službě u PS(III.)
http://pohranicnik.bloguje.cz/877157-dustojnikem-na-rote-ps-v-trojmezi-cast-3.php
Od rotmistra po podporučíka–ve službě u PS (II.)
http://pohranicnik.bloguje.cz/873757-dustojnikem-na-rote-ps-v-trojmezi-cast-2.php
Od rotmistra po podporučíka – ve službě u PS (I.)
http://pohranicnik.bloguje.cz/871772-dustojnikem-na-rote-ps-v-trojmezi.php
"ČETNÍKEM" NA ČESKO-POLSKÉ HRANICI .
http://pohranicnik.bloguje.cz/802404-sluzba-na-polske-hranici-vavrovice.php
"POPRAVA" U ŽELEZNÉ OPONY.
http://pohranicnik.bloguje.cz/839273-vzpominka-na-sluzbu-u-ps.php
Jak jsem způsobil mimořádnou událost v Trojmezí.
http://pohranicnik.bloguje.cz/869922-mimoradka-v-trojmezi.php
Železná opona na rozmezí ČSSR a NDR.
http://pohranicnik.bloguje.cz/889435-zelezna-opona-cssr-ndr.php
linkuj.cz vybrali.sme.sk
poslal pohranicnik,
18.12.2011, 13:16:19
Komentáře
( - Mail - WWW)
Zdar Zdenále, jenom oprava původem nejsem z Holešova ale z Hradce Králové, moje manželka stále dobře vaří ale do tvých rpzměrů mám ještě daleko možná s troškou štěstí bych narušitele doběhl a potom by mě asi ranila mrtvice. Výše popisovaná akce byla dobře utajena protože o ní do dneška nidko nevěděl. Servus Vašek S.
(Zdeněk Nagovský - Mail - WWW)
No jo, Zdenále. Mezi normálními lidmi jde vždy všechno hladce. Řeknu Ti důvěrně, na zabijačce jsem byl letos dvakrát, ale ani jednou se tam nepilo pivo z dřevěného sudu. A co Jazykovědec, také se v jeho krajích pořádá zabíjačka? Je jedno z čeho. Nemohl by nám o ní v předvánočním čase něco napsat? Pošlu mu za to k ježíškovi svoje foto, když o něj tolik stál.
Re: Vašek S. (ADMIN - Pohraničník . - Mail - WWW)
Ahoj Vašku,
díky,že jsi se ozval a upřesnil,že nejsi z Holešova,ale z HK. V tom případě je z Holešova Tvoje,ze všech nejlepší manželka,není-liž pravda? :-)
Jsem překvapený,že vám na rotě v Pastvinách o té své lovecko-pivní akci u Fassmannsreuthu technik po XI/1989 neřekl...
Vašku,prosím tě,mám ještě prosbu. Nevzpomeneš si na křestní jméno vašeho technika (n)rtm C. ? Kurwadrát,takoví jsme byli kamarádi a mě se jeho křestní jméno vyzmizíkovalo z kebule... :-(
Díky!
Zdeněk.
Re: Zdeněk N. (ADMIN - Pohraničník . - Mail - WWW)
Člověče,pivo v dřevěném sudu byl na sklonku 80.let unikát myslím i v zemích východního bloku a počítám,že na Západě už také lemtali pivo,které se do hostinců vozilo v hliníkových sudech.
Ale znáš Bavorsko. Tam si potrpí na tradice a tak zřejmě menší pivovary dodávaly pivo i v dřevěných soudcích.
Ale,nejsem odborník přes pivovarnictví.
Jen vím,že to bavorské pivo,co technik dostal od těch myslivců,bylo úplně někde jinde,než to,na co jsem byl zvyklý: chutí i řízem. Paráda! :-)
Marná sláva,v Bavorsku uměli žít.
( - Mail - WWW)
odpověď - zdenku nemohu jsi vzpomenout víš že měl super příjmení a tak mu nikdo jinak neřekl než c...!možná by jsi vzpoměl petr. H. nebo zmiňovaný Olda Ž. měj se už jsme asi starci kteří zapomínají .
Re: odpověď (Vašek S.) (ADMIN - Pohraničník . - Mail - WWW)
Nejmenoval se náhodou Luboš?
Tak mě to blesklo hlavou...
Vaclav Havel (jazykovedec - Mail - WWW)
Vim, ze odbocuji od diskuze. Ale to co jsem se behem dnesniho dne docetl na mnoha mistech na ceskem internetu ohledne V. Havla nema snad v civilizovanem svete obdoby. Kazdy ma chyby mel je i on, ale to co jsem si mohl precist tak nevim jestli to vubec mohli napsat dobytkove co se nazyvaji lidmi. Doufam, ze ta zumpa nepronikne na tento blog, ktery si stale udrzuje dobrou uroven.
pro p. Nagovskeho (jazykovedec - Mail - WWW)
Rad odpovidam na Vas dotaz. Zabijacku jsem kdysi v Cesku mel vzdycky rad, ale v Americe jsem se s necim podobnym nikdy nesetkal, mluvim o statech Massachusetts, Ohio a Illinois, ktere myslim dost dobre znam. Vite mam Ameriku rad, ale Americane jsou trochu jini, nechci rict, ze jsou blbci i kdyz to nekdy muze svadet rict. Dobry lidi stejne jako blbce najdete na cele planete. Jinak k zabijacce co jsem tu tak zazil bych mohl pouze prirovnat takove nejake posezeni (party) nekde na farme, ale i normalnim dome kdy se pece selatko, ale! Konzumuje se pouze libove maso a uz vubec ne zadne vnitrnosti. Ale v Chicagu jsem znal ceskeho reznika, ktery poradal veprove hody a 90% hostu byli Americane a ti si to nemohli vynachvalit a byla nutna rezervace dlouho dopredu. Nejvetsi uspech mela polivka, ovar (libovejsi) a svetle jitrnice. K prejtu a mastnotam jiz byvali rezervovanejsi. K dispozici byla i becherovka (obrovsky uspech). Vite Americane jsou dost zpracovani propagandou, ale na druho stranu (alespon vetsina) jsou schopni diskuze a radi poznavaji veci i z druhe strany nez co jim do hlavy tluce White House. Ceho si cenim je, ze nikdo tady nikomu nic nezavidi i kdyz taky si nekdy rikam, ze to asi jenom slusna pretvarka. Podle vlastni zkusenosti a podle dejin si myslim, ze je stale byt s Amikem nez s Nemcem. Proto jsem nekdy dost smutny z protiamerickych nalad v Cesku. Jako mala zeme vzdy pod nekym Cesko bude, ale nikdy Amik a ani ten Rus tam s lidma nezachazel tak jako Nemec.
ADMIN (jazykovedec - Mail - WWW)
Admine tak to jsem pocetl o tom soudku. Takova "story" by se na KCP zarucene nenasla.
Re: Vaclav Havel (ADMIN - Pohraničník . - Mail - WWW)
Zivot, "dilo" a umrti V.Havla je tema,ktere sem nebudeme zatahovat. Stejne uz vsechno bylo napsano od vcerejska po ruznych diskuznich forech na internetu.
Tema Charta 77 a Pohranicni straz jsme rozebirali jinde,VIZ http://pohranicnik.bloguje.cz...php
Takze,pripadnou diskuzi o V.Havlovi jsem ochoten akceptovat jen tam. Dekuji za pochopeni.
ADMIN .
Re: story o soudku piva. (ADMIN - Pohraničník . - Mail - WWW)
Jazykovedce,
takovych pripadu se na statni hranici odehravalo urcite vice.
Dokonce jsem se doslechnul,ze nekde na hranici s Rakouskem chodili pohranicnici do hospody na hranici obcas na pivo. Platilo se kanystry s naftou,nebo benzinem. Pak se to provalilo - a sve k tomu pak rekl vojensky prokurator.
Mozna o tom,nebo o jinych obdobnych pripadech bude nekdo vedet a da to sem do placu. Tema je to urcite zajimave :-)
Klobouk dolů (žofiňák - Mail - WWW)
Tato akce tak jak je popisována, v té době musela mít ducha, velkou dávku oficírské voprsklosti, nesměla postrádat konspiraci, ani strach aktéřů z následků. Kdo zná onu dobu, kdy VKR slídili sami a prostřednictvím svých sítí residentů a agentů na každý krok každého pohraničníka na hranicích a kdy politruci a další uvědomělí v podstatě dělali totéž, kdy na mnoha rotách nebyly vztahy f-cionářů přáteslké ale šli si tzv. po krku, dá mi za pravdu, že tato akce vyžadoval koření, jak jsme shora popsal. Jinak při provalení by hrozili exemplární tresty, výslechy ve sklepeních kontrášské kartouzy, zabavení všeho, čeho by se ruka aktéřů dotkla, s cílemzajistit stopy a důkazy důmyslného konspiračního spiknutí proti socialistickému zřízení, inkvisice brigádní KRK by vynesla ortel vyobcování z řadů KSČ, SSM, SČSP, a odebrání odznaku zdatnosti no a ministr vnitra by na návrh nekompromisního velitele brigády a politických orgánů požádal ministra vnitr i o degradaci, odebrání služebního průkazu a tito "lotři" by se v rámci exemplárního potrestání zastavili až někde za Žilinou, u nějakého zoufalého, opilého garnisonu, kde by do důchodu třídili rezavé plechy, nebo bojovali s myší ve výstrojním skladu, s doživotní hodností rotmajstra....
Uf...měli jste to Zděňku na mále, ale ostruhy, které si mladý oficír tímto husarským kouskem vysloužil, jistě stály za to. Super článek, měj se.
Ve kterém roce se to odehrálo? (joe - Mail - WWW)
Kromě technika u přetahování kance přes čáru asistoval taky řadový pohraničník. Muselo být pro něj hodně těžké, aby o takové výjimečné akci neřekl ostatním vojákům. Předpokládám, že u převzetí sudu už byl jenom technik.
Dalším rizikem muselo být, že se tato příhoda objeví v některém lokálním plátku na bavorské straně - nevím, jestli bavoráci slíbili, že si to nechají pro sebe. Určitě to v hospodě u guláše probírali.
Celá příhoda vypadá až neuvěřitelně, když je zřejmé, že případné následky byly pro účastníky drastické. Na rotě v Cetvinách vyfasoval jeden pohraničník 7 dní basy za to, že z kostelní věže zamával holkám za Malší na rakouské straně.
no jo...Cetviny (žofiňák - Mail - WWW)
Gejza k nějakému flastru nikdy nijak daleko nešel, taky tam byla kázeň víc než uvědomělá.
Re: Joe (ADMIN - Pohraničník - Mail - WWW)
Odehrálo se to v roce 1989 (připouštím i rok 1988,ale to si nejsem tak jistý).
Vidíte, Joe a přesto se vše odehrálo,jak je popisováno.
A ano - na demarkaci v úseku 2.rPS Pastviny byl onen technik Luboš C. s vojákem zákl.služby.
Ovšem,ne každý byl "práskač" VKR a byli i lidé,co uměli mlčet.
A tak byl náš poklesek nepotrestán a až po více než dvaceti letech jsem jej vyjevil p.t.veřejnosti ;-)
Klobouk dolů! (BK - Mail - WWW)
Vážený pane Žofíňák.
Před nějakým časem jsme už na sebe "narazili". Tehdy jste mě upoutal svými názory, které se diametrálně lišily od těch mých. Dnes říkám, bez sebemenšího náznaku ironie, klobouk dolů!
Velice poučný příspěvek k tématu "pravé, nefalšované přátelství u pohraniční stráže". Děkuji za něj!
Pěkný den přeji.
Re: Žofiňák (ADMIN - Pohraničník - Mail - WWW)
Děkuji za milé slova.
Víš co je nejhorší? Že jsme se vůbec nebáli. Vzpomínám si,jako by to bylo včera,jak sedíme,popíjíme to pivko a jsme veselé mysli,jako bychom to pivo zakoupili v Jednotě,či Pramenu.
Ono,hlavně to bylo roto,že jsme byli takoví mlaďoši. Vždyť v roce 1989 mě bylo 22...
Kdyby se Systém po XI/1989 nesesypal,tak bych dnes byl 44 letý, co já vím, npor., kapitán - a už bych taková alotria,jako za mlada neprováděl.
Ale - ničeho nelituji. Kdybych se striktně držel litery zákona a voj.předpisů,dneska by nebylo na co vzpomínat a o čem psát. Nebo, bylo,ale,mezi námi:byla by to "zívačka".
Jazykovědec. (BK - Mail - WWW)
Zdravím Vás Jazykovědče,
jelikož jste ve Vašem příspěvku zmínil Němce, musím zareagovat! Nejdu s Vámi, v žádném případě do polemiky, protože si Vašich názorů cením.
Chci se pouze tak trochu zastat Němců i když si myslím, že oni to vůbec nepotřebují! Je to ovšem země, ve které jsem strávil podstatnou část svého života, kde žijí moji dva synové, má snacha je Němka a moje, zatím jediná, kouzelná vnučka mi místo "dědo" říká "opa". Jsem rád, že to tak je a s Němci nemám sebemenší problém!
Tím ovšem nechci říct, že bych před jejich příšernou minulostí zavíral oči. Konečně, nedělají to ani oni!
Mnohokrát jsem přemýšlel o tom, kde se u nich vzalo tolik krutosti. Přiznávám, že po všech osobních zkušenostech s nimi si nedokáži odpovědět. Došel jsem proto ke svému, osobnímu přesvědčení, že ta druhá válka byla asi nevyhnutelná. Když už z žádného jiného důvodu, tak alespoň proto, aby Němci dostali řádně "po hubě" a konečně si uvědomili, že Německo není "über alles". Což si myslím se jim podařilo.
Proto si to Vaše "je stále lepší být s Amíkem, než s Němcem" dovolím trochu pozměnit na "je dobré být s Amíkem, ale i s Němcem" a doplnit "v Evropě".
Mějte se pěkně.
no právě, Zdeňku... (žofiňák - Mail - WWW)
ne že by nebylo co napsat, ba právě...bylo by toho na román, těch průšvihů provalených i ututlaných, těch situací, ze kterých koukal flastr nebo rovnou prokurátor, ze kterých šel, nebo jde strach i po letech, nebo naopak z úsměvných, vhodných ke zveřejnění, nebo raději ne, no prostě ...brrrrrrr.
Ale co, bylo nám 18, první hvězdy, první velení, první volnost, svoboda, královský plat, žádné starosti, holky krev a mlíko,ba co říkám..nadbytek holek... a pivo za 2,50 a jak slušnost kázala, pil se gruzíňák, a ten stál panečku 22 korun!!!
Ostatně, co nám lze zazlívat? Z hor jsme se do civilisace dostali kolikrát tak jednou za dva měsíce, lze se pak divit, že nebylo nouze o vmanévrování se vlastní, nebo cizí vůlí do těchto situací? Na rotě ty peníze utratit prostě nešli, že?
A máš pravdu, nebylo by na co vzpomínat, takové divoké a krásné plesy a tancovačky, jaké bývali v pohraničí, to se už snad nikde ani zažít nedá a bohužel, kdo nezažil, ten tomu ani nemůže nikdy uvěřit.
Ale i taková to byla doba a ženatí kolegové jen tiše záviděli...
BK (jazykovedec - Mail - WWW)
Zdravim Vas BK. S temi Nemci jsem vychazel z minulosti. V rodine byly ztraty na zivotech a proto jsem se s negativnim pohledem setkaval jiz od mladi. Me take dost prekvapovalo kde se v jinak inteligentnim narode mohlo vzit najednou tolik zvrhlosti. Jak jste sam napsal bylo asi nevyhnutelne, aby dostali "po hube". Pokud se to podarilo tak proti Nemcum nic nenamitam a ta temna historie se snad uz nikdy nebude opakovat. Je dobre vzdy mit nejakou protivahu a proto souhlasim s Vasim citatem je dobré být s Amíkem, ale i s Němcem v Evropě". Ende gut alles gut!
Jak se měnila měřítka (Jan - Mail - WWW)
Na rakouské straně SH, v bezprostřední blízkosti demarkační čáry je malá vesnička Klain Taxen. Stavení jsou přímo na demarkační čáře. Dnes je tam turistický hraniční přechod na silnici vedoucí ze Starého Města pod Landštejnem, který využívají hlavně místní obyvatelé a turisté-kolaři.
V letech 1967-69 vedla v jednom místě signálka ve vzdálenosti asi 100 m od této vesnice a měli jsme tam také tzv. "piket", který byl v podstatě trvale obsazen hlídkou. Pozemky na obou stranách hranice byly dost intenzívně obhospodařovány a byly odděleny pouze polní cestou, která měla z právního hlediska honosné označení "mezinárodní cesta" a mohla tedy být užívána oběma stranami. Rakušáci ty své pozemky navíc využívali i k volné pastvě dobytka, takže jednou z povinností hlídky na tomto stanovišti bylo dávat pozor, aby se ty krávy "necouraly" po našem území a hlavně, aby nelezly do drátů a pokud se tak stalo (což bylo dost často) zahnat je zpátky do Rakouska. V rámci této výpomoci nám Rakušáci občas přinesli nějakou lahev levného vína, běžně nosili cigarety "Smart" (vidím to jako dneska: černá krabička se zlatými proužky) a tradiční čokoládu, která byla dobrá a kvalitní. Byli spíš orientováni na víno a na pivo si moc nepotrpěli a jak sami říkali, rakouské pivo byla "břečka" (alespoň tehdy). Pokud museli pít pivo, tak hlavně na vánoce si kupovali Pilsner Urquell, nebo černý 18 stupňový Budweiser Senátor. Tohle pivo tam ale také bylo dost drahé. Nutno poznamenat, že ti lidé tam nebyli žádní boháči a jejich životní úroveň byla přibližně stejná jako lidí ve Starém Městě.
Další "jarmark", jak s oblibou říkával náš VR, se konal vždycky když za "dráty" přijeli "statkáři" ze Starého Města. Rakušáci byli u vytržení z tehdy nových traktorů Zetor 3011 a 3012, sešla se tam vždycky polovina Klain Taxenu a měli z toho druhé vánoce. Rakušáci tehdy v naprosté většině používali koňské potahy, v lepším případě různá "udělátka" samo-domo. Normální traktor byl v Klain Taxenu jeden, a to ještě zcela zřetelně předválečného původu. Obilný kombajn jsem tam za celou vojnu neviděl. Ti naši chlapi jim ty Zetory půjčovali za cigarety a za "šnaps" a nechávali je zajezdit si po poli. My jsme z toho samozřejmě taky slušně profitovali.
V této souvislosti stojí za zmínku i to, že ti Rakušáci měli větší obavy z jejich vlastních pohraničních orgánů, než z nás. Dost aktivní byla zejména Zollwache, složka speciálně určená k ochraně rakouských spolkových hranic. Sice se tam objevovali nepravidelně, ale když přijeli do Klain Taxenu na kontrolu, byli tam všichni v pozoru. Byli dost nekompromisní a pokud by například zjistili, že má nějaký chalupník krávy u nás, hrozila mu pokuta ve výši i několika tisíc ATS. Chodili v khaki kalhotách, typických rakouských kšiltovkách stejné barvy a v maskáčových bundách woodland. Později nosili mundůry světlejší šedozelené barvy barvy a zelené barety. Ozbrojeni byli krátkými samopaly HK, nebo UZI a budili respekt.
Také se tam sporadicky vyskytovali příslušníci Bundes Gendarmerie v modrých uniformách a brigadýrkách se znakem nějaké hořící pochodně nad kšiltem. Ti si však dění na hranicích moc nevšímali.
Obě uvedené složky byly později zrušeny a začleněny do rakouské spolkové policie.
Pokud se týká zpravodajců PS, tak ti o těchhle našich aktivitách určitě věděli, ale zůstávali celkem v klidu a dělali jako, že to nevědí. Chodili občas na rotu, kde nás v rámci toho co uznali za vhodné, informovali o tom co dělá, jak je vyzbrojená, kde sídlí a kdo velí Zollwache a Gendarmerii
v našem úseku a tím to končilo. Měli jsem od nich pokoj.
Ještě k tomu co napsal Žofiňák k předmětnému článku v souvislosti s různými riziky, vyplývajícími z podstaty toho příběhu. Vzhledem k tomu, že se to celé odehrálo v roce 1989, domnívám se že všichni ti VKR, služební , političtí funkcionáři , partajníci, agenti a já nevím koho měl ještě na mysli, měli už asi jiné starosti a přinejmenším tušili, že ten režim jde do háje. Tím to vůbec nechci zlehčovat, v každém případě to bylo i v té době neobvyklé a myslím si, že autor měl také štěstí, že se to celé sesypalo, protože v opačném případě by se to dříve, či později provalilo a jen tak by to neprošlo .
Jazykovědec (Zdeněk Nagovský - Mail - WWW)
Děkuji Vám za příspěvek, ve kterém jste objasnil roli čuníka za velikou louží. Víte, s tím kategorizováním lidí podle národností a států...já nevím. Kdyby měl člověk soudit podle všech světových vzorků, které v Praze nebo jinde v ČR potká, taky by si musel myslet, že psychiatrická léčebna v Bohnicích je plná neprávem zadržovaných naprosto normálních jedinců. Ano, jsou národy, které mají různé sklony nebo tradice. Některé nejedí právě zmíněné vepřové, u jiných je posvátná kráva, pro některé je běžným způsobem obživy okrást příslušníka cizího kmene, jiné jsou bojovné, kruté atd. Pravda, nejsme všichni stejní. Němci jako národ mají spoustu pozitiv včetně všeobecně vysoké inteligence. Ovšem setkal jsem se u nich i s přístupy, které se mi nezdály. Pro německou psovodskou školu jsem cvičíval začátkem devadesátých let policejní psy. Zkrátím to: Nechtěl bych být za žádnou cenu psem v německých ozbrojených silách. A podle všeho přesně jako ke služebním psům se Němci za války chovali k porobeným lidem. Tedy k těm, které mohli a chtěli využít a jakž takž uživit. Ale na druhé straně bych zase nechtěl být krávou u lemplovitého českého zemědělce nebo kočkou v Číně...
Co to je byt normalni? (jazykovedec - Mail - WWW)
Mate pravdu. Ja uz taky nekdy nevim kdo je normalni a kdo neni. To je neco jako nekonecnost vesmiru. Nekdy si rikam, ze kdysi kdyz tady na te zemekouli jeste nic nebylo priletela se lod z nejake jine dimenze a to co tam nepotrebovali (odpad) tady zkratka vysypali jako na smetiste. No a ono se to nejak uchytilo, zaclo se to mnozit a vysledek vidime. Tim nechci urazit nabozensky zalozene diskutujici.
Poslední sbohem (Veterán 46 - Mail - WWW)
Všem oznamuji, že dnes v odpoledních hodinách zemřel po těžké nemoci náš kamarád, Petr Adamčík. Psovod OPK Horní Dvořiště 1966-68. Pohřeb bude v pátek 23. 12. 2011 v 10.00 hodin v Opavě-Komárově.
Čest jeho památce!
Pozdrav (Libor Š. - Mail - WWW)
Ahoj Zdenále, zdravím z bývalé 14rPS jako spolužák. To co jsi napsal o povyšování do zlatých hvězd mohu potvrdit, bo jsem toto také zažil (však jsme dělali důstojnický švindlkurs spolu) a křísili mě tak tři dny a to po týdenním tahu centrem ML ;-))
Měj se Libor
Olda Ž. (Mirek - Mail - WWW)
Ahoj Zdeňku, konečně jsem se dopátral, díky tvému článku, alespoň jednoho z jmen kluků se kterými jsem nastupoval do přijímače na Kelleru. Pokud máš ještě na Oldu nějaký kontakt, předej mu prosím můj e-mail. Mohl bys ještě pamatovat Romana S. Byl s Oldou v Holešově. Oba kluky jsem potom, jako četař pře odchodem do civilu, zaváděl, po jejich návratu z DS (1984), na čáře.
Sloužil jsem na Pastvinách 82/84, jako velitel družstva.
Mirek
Pro: Mirek. (ADMIN - pohraničník Zdeněk . - Mail - WWW)
Nazdar Mirku,
jasně,kontakt na Oldu Ž.z 2.rPS Pastviny mám (mail) a na Romana S. z 3.rPS Ujezd také.
Bohužel vše mám uloženo v jiném počitači než na kterém jsem nyní,tak se mě prosím ještě připomeň a já Ti kontakty pošlu.
Ahoj.
Zdeněk.
Pohranicnik@bloguje.cz
Přidání komentáře...
|
